marley bone coach

Could-Have-Said je přinejmenším podivný název, pod kterým se ovšem skrývá velmi jednoduchá věc. Začnu zeširoka: jednou z doprovodných aktivit u každého textu je tzv. spin-off, tedy improvizované monology, interview či dialogy postav z textu. Při jejich tvorbě se vychází z postojů a názorů postav (do té míry, dokud je možné si je z textu dovodit), jde ale o promluvy, které se v textu samotném nevyskytují. Spin-off dává studentům onen potřebný rámec, který jim nedovoluje namítat, že “neví, o čem by se tak bavili”, zároveň jim ale ponechává volné ruce při využívání všech svých znalostí

Jak takový could-have-said vzniká? Občas mě prostě popadne chuť některý spin-off sepsat. Napadnou mě tři čtyři zajímavé repliky, otázky nebo úseky monologu, zbytek dotvořím během chvilky a could-have-said je hotové. Jedná se ve své podstatě o překladový test a uvádím jej stejně jako jiné překladové testy ve dvou fázích:

a) sortie (bleskový simultánní překlad)
b) print-out (české věty v tištěné podobě, domácí práce, společný rozbor v hodině)

Kdy takový test uvést je otázka názoru. Už v průběhu probírání a návratů k textu? To zavání monokulturou, každá hodina přece potřebuje několik zcela odlišných témat. Až když samotný text upadne v zapomnění? To může studentům připadat jako exhumace padlých, vykopávání mrtvol, které si zaslouží zůstat na odpočinku. Proto volím podle aktuální situace, někdy takové spin-offs nechám až na další školní rok, protože do té doby stihnou nabrat odér jakéhosi vtipného revivalu.

U této části textu A Yuppie… se jako velmi šikovný spin-off nabízí rozhovor Adama s mladým policistou, který jej přistihl s pivem na veřejnosti. Jak jsem již uvedl, spin-off se v první fázi uvádí jako test a to konkrétně sortie (rychlé simultánní tlumočení). Sortie musí probíhat bez jakýchkoli zádrhelů, je proto nezbytně nutné veškerou potenciálně zádrhelovou slovní zásobu uvést dopředu, tak aby se studenti vprostřed vět nezasekávali u slovíček. Tudíž intro

INTRO / VOCAB

Letmým intrem nelze samozřejmě naučit všechny studenty všechna slova, většinou ale stačí, když si studenti jsou vědomi, že to či ono slovo už v hodině zaznělo. Soudím, že u tohoto testu by to chtělo uvést následující slovní zásobu.
———————
as a matter of fact
help sb out
start over
sip

as far as I remember
you see
let alone
very well might

———————

Ve výše uvedeném souboru slov ale najdeme několik obratů úplně odlišného typu. Jedny lze uvést poměrně snadno, s druhými je situace komplikovanější. Klasická “slovíčka” jako help out, start over nebo sip lze v intru uvést jednoduše, stejně tak lze uvést i třeba let alone nebo very well might

When the policeman stopped me, I thought maybe he wanted a sip of beer. I mean, it was pretty hot and I was just being helpful. When he asked me what I thought I was doing and if I knew what was wrong with holding a can of beer, I said that as far as I knew there was nothing wrong with it. But he told me that you can’t even carry a can of beer around, let alone drink from it. He warned me not to make jokes. It was apparently a serious matter and I might very well have ended up in jail.

horší to bude se spojeními as a matter of fact nebo you see. Ty se zase dají uvést jako přímá řeč, kdy budete na konci intra přímo citovat z rozhovoru

You know, it was strange. At first I thought he was just joking but in fact he wasn’t. And when I asked him if I could go to jail for this he said, “as a matter of fact, you very well could.” And when I wondered why, he said, “It’s the law. You see, there’s this new law…”

jestli je lepší tato spojení psát na tabuli už při mluvení samotném, nebo až na konci proslovu, to záleží na učiteli

zde je tedy dialog, který jsem při této příležitosti sepsal. Skládá se ze sedmnácti vět. Měl by se skládat z míň vět, řekneme z deseti, ale při psaní těchto textů se neumím zastavit.

WHAT A LITTLE BEER CAN DO: ENGLISH

► hello, sir. Do I see you drinking a beer?
► as a matter of fact you do, officer
► do you know what’s wrong with that?
► I wish I could help you out but no, I don’t
► let me start over: you’re holding a can of beer
► oh, you want to have a sip? go ahead, officer
► no, I’m afraid that’s not what I want
► are you wondering if it tastes as good as it looks?
► that’s not it either and you’d better stop making jokes
———————
► well, you seem to be taking this very seriously
► have you heard about something called an open-container law?
► no, not as far as I remember, am I supposed to know what it is?
► yes, because, you see, you’re not allowed to do this
► you mean walk around drinking from a can of beer?
► you can’t even carry this thing around, let alone drink from it
► am I going to be sent to jail for this?
► you very well might, this doesn’t seem so funny anymore, does it?

Co se sedmnácti větami? Na jednu hodinu je to příliš, po desáté větě se u studentů dostavuje hromadný stupor. Nejlogičtějším řešením by bylo připsat ještě tři věty a test rozdělit na dvě části. Každá z nich by se uváděla v jedné hodině, vždy ve dvou skupinách po pěti větách. Logiku ale nechejme pro tuto chvíli stranou. Co se sedmnácti větami?

Řešení je i tak nabíledni. Jednu hodinu deset až jedenáct vět ve dvou skupinách, další hodinu zbývajících šest či sedm. Až poté poslat nebo rozdat jako print-out. Šalamounské řešení, pravda, ale stejně jako bitevní plány nepřežije první střet s realitou: tento konkrétní test jde dobře zlomit v jediném místě, a to zhruba v polovině, před “well, you seem to be taking…”. Takže každý si poraď, jak umíš.

Každopádně ale platí, že pokud máte se svou skupinou více než dvě hodiny angličtiny týdně, tak bych nechal mezi sortie a rozdáním print-outu mezeru pár dnů, aby si studenti správné překlady nevylovili z krátkodobé paměti.

ČESKÁ VERZE

Česká verze by podle mě měla znít tak, jak uvádím níže. Budete asi koulet očima, studenti budou skřípat zuby, ale já si za tímhle přístupem stojím. A o jaký že to přístup se jedná?

Vycházím z anglické věty, ta mě napadne jako první. Český překlad následuje a při něm se držím několika základních pravidel:

a) překlad musí být v normální běžné každodenní češtině, tedy žádné
kéž bych mohl
nemůžu uvěřit že to udělal
srkat (v tomto konkrétním textu)
nebo to není co chci

namísto nich použiju třeba bohužel nemůžu / škoda že nemůžu, jak to mohl udělat / nechápu, že to udělal, upíjet / trochu se napít a jednoduché to nechci

b) studentům vycházím vstříc co nejméně: pokud se nabízí tři možnosti překladu, u nichž vím, že dvě by zvládli a třetí ne (a všechny jsou přitom ospravedlnitelné podle bodu a), pak použiju samozřejmě tu třetí. Studenti budou jakž takž schopni přeložit “viděl mě odejít” (i když asi nesprávně s to: he saw me to leave) ale “viděl, že/jak jsem odešel” pro ně bude představovat velký problém. A o to nám jde. Nacházet typy vět, které v češtině běžně používáme (a které si tedy studenti při vlastní promluvě převádějí v hlavě do angličtiny) a se kterými zápolí už několik generací studentů. A zápolili jsme (případně stále zápolíme) s nimi i my; to je také docela užitečné kritérium. Proto:

vidím vás pít … vidím, že pijete
vskutku vidíte … tak tomu skutečně je (ne, že bychom to snad česky někdy řekli, ale potíž tkví v tom, že angličtina využívá velkého množství společenských obratů, pro které čeština sice má ekvivalent, ten se ale z důvodů nekompatibility s národní povahou a odlišného druhu lidské interakce a mezilidské komunikace v těchto krajích nepoužívá: příkladem budiž “it was good to see you” nebo “nice talking to you“, kdy jste naposledy svému známému na rozloučenou řekli “jsem rád že jsem tě viděl” nebo “bylo milé si s tebou povykládat”? Ostatně totéž platí i pro úvod “let me…“, který se v češtině jako “dovolte mi…” nevyužívá zdaleka tak často jako v angličtině; v češtině používáme přímočaré “nyní vám vysvětlím…” do kterého můžeme přihodit zdvořilé “s dovolením”)
tohle nemáte dovoleno dělat … tohle se nesmí / tohle je zakázané

WHAT A LITTLE BEER CAN DO: CZECH

► dobrý den, pane. Vidím, že pijete pivo?
► tak tomu skutečně je, strážníku
► víte, co je na tom špatně?
► hrozně rád bych vám s tím pomohl, ale nevím
► začnu teda ještě jednou: držíte plechovku piva
► jo vy se chcete trošku napít? do toho, strážníku
► ne, obávám se, že to nechci
► tak vás zajímá, jestli to chutná tak dobře jak to vypadá?
► to taky není ono a radši přestaňte vtipkovat
———————
► zdá se, že to berete hrozně vážně
► slyšel jste už někdy o něčem čemu se říká open-container law?
► ne, co si pamatuju, tak ne; mám vědět co to je?
► jo, protože tohle se totiž nesmí dělat
► jakože procházet se a pít z plechovky piva?
► tohle ani nesmíte nosit u sebe, natož z toho pít
► pošlou mě za to do vězení?
► dost možná, teď už se to nezdá tak zábavné, že?

KEYWORDS

Ano, i zde se dá využít klíčových slov, snad ještě lépe než u textů. Nesmí se přitom zapomínat na jejich hlavní účel

a) jasně naznačit na jakou informaci odkazují
b) nenapovědět, která slova a obraty a gramatické vazby je přitom nejlépe použít

Klíčová slova nikdy nedojdou uznání, které si zaslouží. Namísto toho dojdou mnohého brblání od lidí příliš líných se aspoň na půl vteřinky zamyslet nad tím, co které z nich zastupuje. Je to tak, klíčová slova jsou našim hlavním fackovacím panákem.

———————

see drink?
yes!
know wrong?
like help but…
so again, beer
drink? Do!
not that
if taste like look?
too, stop joke
seem serious
hear law?
remember no, know?
yes, not do this!
go with beer?
no carry, drink!
to jail?
maybe, no fun