marley bone coach

2s je vlastně re-enactment dialogu/scény s tím drobným rozdílem, že studenti jsou v časovém presu, na přípravu mají velmi málo času a je jim dáno najevo, že snažit se celý text si zapamatovat nemá smysl, spíš to chce umět rozložit svou pozornost a, jak jinak, nebát se improvizovat.

Původní myšlenka u 2s byla, že studenti nebudou mít k textu přístup až do poslední chvíle, kdy jim bude rozdán v hodině, po dvaceti minutách opět sebrán a vzápětí se od nich bude očekávat sehrání scénky. Takovýto přístup nabízí vítanou změnu od jinak poměrně pohodových hodin, ve kterých je na všechno dost času a student není pod žádným velkým tlakem. Přes intenzívní brblání přivítají toto osvěžení i studenti, samozřejmě za předpokladu, že se neznámkuje. Jedná se navíc o aktivitu, kde jsou nuceni si navzájem vypomáhat, aby konečný výsledek byl co nejlepší, což utužuje vazby ve skupinách.

Jelikož ovšem příprava samotného představení v hodině byla časově neúnosná (více než dvacet minut, spíše půl hodiny), rozhodl jsem se týden před samotnou aktivitou vyvěsit oba díly na své webové stránky ve formě doplňovačky. Studenti se tak procvičí při doplňování, obeznámí se s textem a ví, že v hodině jim bude přidělena jedna ze dvou scén, jejichž obsah nyní již aspoň rámcově znají. Na webové stránce zároveň najdou veškerou slovní zásobu k textu a tou se tedy nemusíme v hodině zdržovat.

Pokud se jedná o nějakým způsobem problematický text, jehož pozadí by mohlo některým studentům unikat, uvedu ještě předcházející hodinu krátké intro a vzápětí nechám studenty si jej mezi sebou převyprávět aby se ujistili, že jej pochopili správně.

opening class

V hodině samotné vkládám 2s do programu za nějaký teacher-talk, takto si já i studenti oddechneme od mého ústního projevu a v průběhu 2s nabereme síly na případnou mou další promluvu (tedy pokud to čas dovolí, u krátkých lekcí to bude docela problém). Úvodní fáze musí proběhnout zkraje hodiny, aby byl čas vložit za ni ještě nějaký sandwich a vzápětí se pokusit stihnout re-enactment.

Texty mám přichystané ve složkách, pro každou dvojici jeden (opět: společné sklánění se nad textem utužuje vazby ve skupině, existují nicméně i důvody pro větší počet kopií, ty uvádím na jiném místě), v mém případě tedy čtyři a-texty a čtyři b-texty. Ty bez většího vysvětlování rozdám a zavelím get started, na zdi mám za tímto účelem plakátek s osnovou postupu, která je následující:

——————

rehearsal

1. translate into cz (quick, natural czech): studenti si ve dvojicích co nejrychleji přeloží text do češtiny, cílem je ujistit se o shodném chápání obsahu. Studentům doporučuju, aby svou češtinu dobře poslouchali a dávali si pozor na lákavé doslovné překlady, které by sami v češtině nikdy nepoužili (nemůžu uvěřit, že už jsi tady … proč ti večer nezavolám? … kéž bych ji znal líp), zadělávají si tím na pozdější problémy (lépe: jak to, že jsi už tady / to není možné, že už jsi tady … co kdybych ti večer zavolal … škoda, že ji neznám líp)

2. read out loud twice (switch roles, repeat until you get the intonation right): vzápětí si studenti text dvakrát přečtou nahlas (jakoby už hráli každý jednu roli; pravda, pro tuto fázi je ideální mít pro každého studenta jednu kopii, aby si mohli sednout face to face a více se na čtení soustředit). Zde je cílem podchycení intonace (pokud se studentovi nepozdává, jak nějaký obrat vyslovil, měl by jej zkoušet pořád dokola, dokud nebude spokojen) a zažití uvedených situací. Každá skupina si svůj text proletí dvakrát, s prohozenými rolemi, aby každý student četl obě role.

3. check keywords (sheet only when clueless): studenti mají k dispozici keywords, nyní přichází čas otestovat jejich použitelnost. Je lákavé nakukovat střídavě do textu a do keywords, vhodnější postup ale je vzít si jenom kw a (klidně i česky) si říkat, k čemu se které z nich vztahuje. Pouze v případě, že ani jeden z dvojice vůbec netuší, na co které keyword odkazuje, by měli nahlédnout do textu. Veďte studenty k tomu, aby (nejen zde) si keywords upravovali podle svých potřeb. Podotkněte samozřejmě, že přepsat celý text do keywords popírá jejich smysl. Jde spíše o to, že každému studentovi vyhovuje jiný typ referencí a na určitou pasáž textu by tudíž odkázal jiným keyword než tím, které má ve svém listu. Nyní si tedy své preferované keywords může do tohoto listu vepsat.

4. prepare intro (write down): v této chvíli jsou již studenti s textem velmi dobře obeznámeni a před zahájením nacvičování je užitečné, aby se od něj na chvilku odpoutali (důvod: krátkodobá paměť). Jelikož celá tato aktivita spěje v konečném důsledku k divadelnímu sehrání scénky pro jinou skupinu studentů, případně pro celou třídu, hodí se scénku uvést nějakým intrem, objasnit o co vlastně půjde, aby se pak posluchači mohli soustředit na výkon herců a jejich chápání děje nerozhodilo první špatné vyjádření některého z účinkujících. Intro je v podstatě popis toho, co se na pomyslném jevišti bude odehrávat (there’s a guy named Auggie, who runs a cigar store, apparently and he has friends coming over to chat with him. Anyway, one day he is in the middle of a discussion when the door opens…), roli zde tedy znovu mohou hrát reporting verbs a neměla by zde naopak zaznít žádná přímá řeč (so Auggie said “why don’t i…?” … Auggie suggested that maybe he could…). Samotné intro by nemělo trvat déle než minutu, stačí tedy šest sedm hezkých vět a opakuju, hlavním cílem je vypudit ven z hlav studentů inn obraty ze samotného textu. Při přípravě intra doporučte studentům si jakékoli povedené věty, které je napadnou, aspoň náznakově zapsat, a těchto poznámek pak využít při samotném přednesu. V průběhu sepisování intra (tři minutky) chodíte po třídě, radíte jaká reporting verbs použít, co nejde říct apod. Přitom ale provádíte ještě jednu činnost, nenápadně sbíráte papíry s dialogy, těch už studenti nadále využívat nemohou.

5. rehearse without sheet (switch roles):
Následuje zhruba deset až patnáct minut nácviku, kdy si studenti s pomocí keywords sehrávají scénku a připravují se tak na své vystoupení (pokud nebude na samotné sehrání před spolužáky v této hodině čas, může přijít na řadu další hodinu). Klíčové je prohazování rolí, plán je takový, že studentům direktivně přidělíte jednu z rolí (nebo si ji vylosují) až těsně před začátkem představení, měli by tedy být stejně dobře připraveni na obě. Tento zábavný aspekt nejspíše vezme za své v kratších hodinách, kde by si studenti obě role připravit nestihli.

——————

performance

Vtipně se dá zamíchat kartami už před začátkem představení, kdy rozhodíte dvojice, které se připravovaly společně a přidělíte jim jiné partnery, samozřejmě ze dvojic, které si připravovaly stejný text. Není nutné tento krok realizovat vždy, ale občas se hodí malinko ještě více zčeřit beztak poměrně vzrušený průběh této aktivity.

Nyní si každá dvojice najde dvojici s opačným textem, sednou si proti sobě a spustí:

1. intro a, intro b (teamwork): většinou na sebe obě scény navazují a je tedy jasné, kdo by měl začít. Obě dvojice nejdříve přednesou svá intra (jak jsem říkal, maximálně minutová), v průběhu nichž se oba studenti ve dvojici doplňují a pomáhají si kdykoli jednomu z nich dojde dech.

2. replay a, replay b: vzápětí přehrají v logickém pořadí své scénky, posluchači pozorně naslouchají, vědomi si toho, že později bude jejich úkolem přehrát scénu, kterou právě sledují. Pokud je čas a chuť, tak se obě představení mohou sehrát dvakrát s prohozenými rolemi obou postav: 1. a / 2. b / 3. switched a / 4. switched b.

3. a .t. opposite recount (add to kw): po přehrání obou scén se každá dvojice zase uzavře do sebe a společně si v angličtině povypráví, co právě viděli a slyšeli. K tomu využijí klíčových slov, která popisují i tuto polovinu textu. Do keywords si přitom dopíší vlastní poznámky, což je zde možná ještě důležitější než u jejich hlavního textu.

4. replay the other one: a logicky, na závěr přehraje každá dvojice jiné dvojici její scénu. Tímto způsobem by se mělo zprostředkovaně ukázat, jak dobře se každá z nich v první fázi předvedla, do jaké míry svým výkonem druhé skupině její úkol usnadnila.

* jako u všech aktivit založených na přesném počtu studentů je i zde zaděláno na problémy: co když je studentů lichý počet? (řešení: bude jedna trojice a jeden z nich se bude soustředit na intro) co když je lichý počet dvojic? (řešení: jedna sehraje své vystoupení pro učitele nebo se vytvoří dvě trojice, však vy už na něco přijdete)

po ukončení všech bodů programu (což může trvat jednu, nebo dvě, nebo i tři hodiny) rozdáte studentům kompletní text obou scén, aby se do dalších hodin naučili i scénu, kterou si v hodině nepřipravovali

follow-ups

next class (2): ještě než dojde na přehrání opačných scén, vraťte se v jedné hodině k nejpodstatnějšímu z obou textů pomocí point-out. Nevadí, že na každý obrat bude reagovat jen polovina třídy, ostatní si jej aspoň připomenou, nebo se s nimi obeznámí.

next class (3): v některé z pozdějších hodin pak můžete mezi dva teacher-talk nasadit právě vzpomínku na tyto dvě scény, které si studenti sehrají pomocí či bez pomoci klíčových slov. Soustředit by se přitom měli hlavně na tu polovinu, která jim nebyla přidělena v první hodině a nad kterou tedy strávili méně času.

Jelikož tento text byl uveden jako fill-out a po prvním sehrání rozdán jako kompletní text, nelze u něj využít možnosti pozdějšího otestování pomocí fill-long. Proto bych se k němu pomocí point-outu vrátil dvakrát a i sehrání scén bych někdy v budoucnu ještě zopakoval.

summary

* post fill-out on web
1. intro + rehearse + replay (+ replay back)
2. point / blow, alternatives
3. replay: focus on opposite