úvod: intro k novému textu
Pokud v hodině uvádíte zcela nový text, první díl delšího vyprávění nebo třeba jenom samostatný krátký článek, můžete jeho intro umístit na úplný začátek hodiny, kdy studenti ještě disponují určitou mentální energií, jež jim umožní vstřebat novou slovní zásobu.
V případě, že máte přichystáno pokračování již rozběhnutého článku a vaši studenti jsou ochotni se ihned na začátek hodiny pouštět do vlastního vyprávění, můžete tyto dvě činnosti spojit.
1. explain new text (intro)
2. inquire/recall old (from previous class) / inquire new fill-out
3. nyní už musí přijít na řadu a.t.
———
1. a .t. old (previous part)
2. explain new part of same article
3. inquire/recall old / fill-out / cartoon / …
Pokud se chystáte na takovéto pokračování příběhu, jehož minulý díl nebo díly jste probrali již dříve, pak bych ovšem spíš začal něčím jiným (point-out věcí z minulých hodin, inquiry textu z minulé lekce), protože úvod hodiny opravdu volá po sdělení nových informací (slovíček, gramatiky) spíše než po a.t. aktivitě.
——————
Velmi šikovným krokem je vsunout vysvětlení nového dílu organicky ihned za převykládání (a.t.) dílu minulého (případně několika dílů minulých). Před toto a.t. (vyprávění studentů mezi sebou) můžete vložit nějakých deset minut vašeho vlastního mluvení, třeba intro k testu nebo připomenutí staršího článku (recall), případně se poptáte na doplňovačku, kterou měli za úkol doplnit. Následné a.t. předchozího dílu (o kterém se zde bavíme) pak hezky oddělí toto vaše mluvení od vysvětlení dílu následujícího, na jehož poslech už budou mít studenti (po vlastním mluvení) zase dost energie, respektive budou rádi za to, že mluví někdo jiný a jim stačí poslouchat.
1. recall text from previous class / inquire new fill-out
2. point-out of old text (from two classes ago, recalled in previous class)
3. a .t. previous part of text
4. explain new part of same text
* první dva body mohou jít klidně v opačném pořadí
Já nejčastěji postupuju takovým způsobem, že nejdříve sjedu krátký point-out, kdy se studentů (ještě si vybalujících věci) ptám na inn (nejzajímavější věci) z textu, který si ještě tuto hodinu, nebo spíše hodinu příští, převypráví mezi sebou (většinou se jedná o text z předminulé hodiny, u kterého jsem předchozí hodinu prováděl recall). Pak přistoupím k vysvětlení nového textu (intro / expl) a pokud se nejedná o vysvětlování extrémně dlouhé a náročné, tak ještě rychle proletím recall/inquiry k textu z minulé hodiny, pak už musí každopádně přijít na řadu nějaké a.t.
1. point-out of old text (from two classes ago, was recalled in previous class)
2. intro to new text (+ grammar) / alternativa: inquire new fill-out
3. recall old (from previous class)* cartoon inquiry má jako pracovní blok stejnou hodnotu jako fill-out inquiry (za předpokladu, že studenti jej mají načtený z webu, včetně slovní zásoby) a podle toho jej také zařazuju do programu hodiny, tzn. někam na začátek, aby se v téže hodině stihl ještě point-out a na konci si studenti mohli nějaké dialogy sehrát společně (re-enactment)
Jednotlivé díly článku neskládám bezprostředně za sebe. Snažím se v průběhu několika týdnů proplétat třeba dva až tři články najednou. Díky tomu má recall studentů (vzpomínání na obsah článku) jakýsi náboj, studenti musí v myšlenkách putovat nějaký ten den či týden nazpět. Pokud si při takovém vzpomínání vybaví některý ze zajímavých obratů, pak jej tímto definitivně zařadí so své aktivní slovní zásoby. A to je celý smysl našeho plahočení.
——————
V každý daný moment mám rozdělané dva až tři články, jednu doplňovačku (konverzační) a jeden další typ textu (cartoon, storyville, interview, 2s). Je to podle mého názoru zajímavější, než se prodírat dva týdny jedním článkem a pak jej odhodit a začít nový. Studenti si samozřejmě stěžují, ale je to z větší části naoko, aby řeč nestála. Středoškoláci by si stěžovat neměli vůbec, už nikdy v životě jim hlava a paměť nebudou fungovat tak dobře jako teď.