výběr vhodných textů
Otázkou samozřejmě zůstává, jaký typ anglického textu se hodí pro jaký typ práce s ním. Co pojmout jako článek a kde by se více hodilo interview? Kdy předložit dialogovku jako fill-out a kdy jako 2s pro práci v hodině? Většinou se ideální přístup nabídne sám, někdy je ovšem nutné se rozhodnout a jednu lákavou možnost nechat ležet ladem.
Nejhůř se podle mého názoru shánějí texty na přednes v hodinách (articles). U těch je nutným předpokladem, aby byly dějově bohaté a delší dobu poutaly pozornost studentů. Zároveň v nich nesmí probíhat příliš mnoho zvratů, jednotlivé úseky (odstavce) na sebe musí logicky navazovat, pokud možno lineárně (děj se vyvíjí od začátku ke konci bez větších odboček, které by mohly mást studenty, jež mají dost problémů porozumět tomu co se říká, natož aby byli s to sledovat odbočky). Jsou-li v textu nějaké zlomy, které by mohly způsobit nesprávné pochopení či úplné nepochopení ze strany studentů, je vašim úkolem je vyjasnit v intru a následně v případě potřeby (vzájemné tázavé pohledy studentů) zaimprovizovat i při samotném přednesu přidáním můstku mezi dvě zdánlivě nesouvisející sekce textu.
Naopak na interview se hodí texty, které nedisponují silnou dějovou linií. Výhodou je zde naopak množství krátkých úseků, z nichž každý se týká jiného tématu. I když například zde uvedené interview s Archiem Jonesem, silně dějově založené, jde zcela proti tomuto principu. Interview jde vytvořit z jakéhokoli druhu textu. Já si je povětšinou píšu sám a požadovaného formátu se tak držím už od počátku. Pokud interview vytváříte z celistvého textu, je nutné jej logicky rozsekat, přidat před každý úsek dotaz a samotný úsek pak uvést tak aby nejprve přirozeně odpovídal na předcházející dotaz a pak stejně přirozeně veplul do původního textu.
——————
Existují i texty, ve kterých se popisné pasáže střídají s přímou řečí. Ty nejsou na přednes zrovna ideální. Učitel se totiž musí hodně snažit, aby studentům bylo po celou dobu (a hlavně na začátku každé věty) jasné, zda se jedná o popis nebo promluvu některého z účastníků, a také kterého. Proto takové texty napředkládám jako article, nýbrž jako doplňovačku: v tištěné podobě je přímá řeč jasně uvedena a studenti nemají s pochopením problémy.
U dialogových textů se nabízí výběr mezi fill-out (doplnění doma, práce v další hodině) a 2s (příprava i sehrání v jedné hodině). Jelikož na doplňovačku se hodí víceméně jakýkoli dialogový text a při pozdějším přehrávání scény bude spousta času na dořešení překážek v podobě přílišného počtu účastníků, nevyrovnaného rozložení zátěže při mluvení apod., 2s víceméně vyžadují omezení účastníků na dva a rovnoměrné rozložení mluvení. Pokud tedy nějaký konverzační text vyhovuje těmto kritériím, neváhejte a použijte jej na 2s. Pokud ne, bude z něj i tak dobrý fill-out.