marley bone coach

Slovník výraziva se ukázal jako naprostá nezbytnost. Při zhruba dvacátém vyťukávání obratu “vyprávění studentů mezi sebou” mi došlo, že tudy cesta nevede. Rozhodl jsem se tedy učinit to, co mi zpočátku přišlo jako příliš riskantní, totiž používat ve vysvětlivkách zkratky, které používám sám ve svých plánech a přiložit slovník, ve kterém budou objasněny.

Určitý risk tento krok určitě představuje. Pokud se někdo rozhodne projekt od základu zkritizovat, jako hůl mu dobře poslouží věty typu “mezi point-outem a a.t. se dobře vyjímá nějaký sandwich, třeba sortie fáze psych-outu nebo fill-long dříve sehraného interview.” Až takhle obskurní věty zde nenajdete, ale jejich řekněme třetinový roztok ano.

Případné seriózní zájemce o zhodnocení kvality tohoto projektu bych tímto rád požádal o shovívavost a trpělivost. Koneckonců se zde nepokouším o nic menšího než o obhájení zcela odlišného přístupu k výuce angličtiny, než na jaký jsme v této zemi zvyklí. Stručný výklad by podle mě byl nepostačující a vyžadoval by ze strany čtenáře či recenzenta množství dodatečných otázek. Proto jsem usoudil, že nejrozumnějším řešením bude předem odpovědět na všechny dotazy, jež by inteligentní učitel při procházení tohoto textu určitě vznesl.

——————

intro: úvod, ať už k textu nebo testu. Má dvojaký účel: a) seznámit studenty s přibližným obsahem článku a je-li potřeba, pak s reáliemi, jež v něm hrají roli b) uvést na scénu co možná nejpřirozenějším způsobem (v rámci přednesu přibližné dějové linie) novou slovní zásobu. Vyžaduje-li to situace, pak přidat i něco z gramatiky, jež se v článku nachází; to vše provedeno tak, aby nebylo třeba zbytečně se zadrhávat doplňujícím vysvětlováním u tell story

tell (story): přednes příběhu; ten musí být poutavý, k čemuž patří odpovídající intonace, je-li třeba i gestikulace, a co nejméně nahlížení do papíru. Studentům tím dáváte příklad, jak má vypadat a.t.

a.t.: i.e. among themselves, vyprávění studentů mezi sebou. Převyprávění obsahu článku podle klíčových slov, často podle výsledku coin toss

coin toss: trojnásobný hod mincí občas předcházející a.t.; každý hod řeší jednu z možností: 1. vyprávění v ich-formě nebo er-formě, 2. popis aktuální situace (live) nebo děje v minulosti (past), 3. souvislé vyprávění (tell) nebo metoda otázka-odpověď (que). Po prvním převyprávění se pak nabízí možnost druhého v přesně opačné konstelaci(er-live-que … ich-past-tell)

psych-outs (psych): překladové testy, vždy z češtiny do angličtiny. Krátké věty obsahující minimálně jeden, většinou však více než jeden, těžko zvladatelný gramatický jev. Není naznačeno, na jaký typ gramatiky se student má připravit. Simulace skutečné situace (konverzace), kdy člověk musí být schopen v daný moment sáhnout po vhodném gramatickém jevu z celého svého repertoáru bez jakékoli nápovědy

recall (rec) / inquiry (inq): vzpomínání/vybavování si obsahu textu, v podstatě stejná věc; inquiry více implikuje dotazy a zjišťování učitele, zda studenti textu rozuměli, zatímco recall signalizuje spíše připomenutí obsahu textu kvůli pozdějšímu a.t. nebo re-enactment

re-enactment (re-en): přehrání scénky podle dialogového textu. Cení se zde přirozená intonace, schopnost rychle zaimprovizovat, používání linking words a podobně; jelikož každý díl má minimálně dvě postavy, nabízí se možnost každou scénu sehrát dvakrát s prohozenými rolemi (switch). Po prvním sehrání by měl proběhnout check bold a před dalším sehráním ještě nějaký sandwich

check bold: kontrola nejdůležitějších (zvýrazněných) pasáží textu (inn); většinou probíhá po a.t. aby se studenti chytili za nos a uvědomili si, kolik obratů, jež jim přišly samozřejmé, jim dosud nenaskočilo do aktivního užívání. Cílem je donutit studenty, aby napříště věnovali point-outům více pozornosti

point-out (point): upozornění na nejdůležitější pasáže textu, podle vzoru “jak byste řekli…”, probíhá až po přednesu textu, třeba následující hodinu. Není na škodu jej pro jeden text provést třeba i dvakrát ve dvou různých hodinách. Doporučuju vybírat inn na přeskáčku a zasazovat je do jiných situačních kontextů za účelem zmatení protivníka

inn: interesting stuff, nejzajímavější obraty obsažené v textu; většinou ty, které najdete vynechané ve fill-long

fill-long: verze textu s vynechanými nejdůležitějšími pasážemi, tyto pak studenti doplňují nikoli za domácí úkol, nýbrž ve třídě pod vedením učitele. Ten postupně nabízí české verze toho, co má být doplněno (což tento úkol neulehčí zas až tolik, jak by se mohlo zdát) a každý student sám za sebe zkouší, jak by při překladu těchto obratů pochodil. Oprava probíhá v první fázi mezi studenty porovnáním svých verzí a následně společnou korekcí. Fill-long je sice doplňovačka, má však málo společného s fill-out typem, na rozdíl od něj přichází na scénu až po dokončení všech ostatních aktivit spojených s tímto textem a plní spíše funkci překladového testu

fill-out: klasická doplňovačka, při práci s níž se studenti s textem teprve seznamují, tvoří jakousi bránu k samotné práci s textem; většinou pro ni používám dialogové texty, které se jinak nebřichomluvným učitelům v hodinách uvádějí těžko; vynechána bývají (gapfills) sice slova zajímavá a slova působící problémy, spousta inn však přesto zůstává v závětří a je úkolem učitele je odtamtud později vytáhnout na světlo světa

svět: útvar vzpírající se ve své úplnosti definici, řízený nebo neřízený neuchopitelným duchem

ghost: překlady vět pro studenty pracující v párech. Jedná se o speciální druh testu, který studenti nemají k dispozici vně třídy a nemůžou se na něj tedy doma připravit. Studenti pracují ve dvojicích (pokud jsou nutné trojice, pak jeden přicmrndává), sedí proti sobě, každý z nich má list s větami (tvořící příběh), které jsou střídavě česky a anglicky. Vtip je pochopitelně v tom, že každý ve dvojici má jiné věty anglicky a jiné česky. Tento test se může periodicky používat znovu a znovu, studenty ohromně baví. Taky funguje jako dobrý sandwich

sandwich: vložená aktivita oddělující dvě fáze práce s jedním textem (intro od samotného přednesu / inquiry od point-out, a to zase od převyprávění). Jejím účelem je pročištění krátkodobé paměti studentů. Jako sandwich dobře poslouží například vyplnění fill-long doplňovačky, recall staršího textu nebo třeba písemný test, tedy written

written: krátký písemný test, čtyři až šest vět; nasazuju jej jen výjimečně. Smyslem je donutit každého studenta překládat sám za sebe nebo se alespoň soukromě stydět za svou neschopnost, nehybnost psavé ruky bije do očí víc než nenápadné mlčení a spoléhání na své okolí v průběhu sortie testů

sortie: test zkoumající schopnost studentů simultánně tlumočit krátké obraty obsahující opakovaně probírané gramatické jevy. Věty obvykle tvoří jednoduchý příběh, fiktivní monolog nebo dialog. Sortie probíhá v maximálně dvou zhruba šestivětných dávkách

2s: scénáře, které studenti mají za úkol bleskově nastudovat v hodině a vzápětí si scény přehrát mezi sebou. Cílem je naučit studenty vstřebávat informace pod časovým presem; studenti mají k dispozici keywords, která si mohou přizpůsobit vlastním potřebám, na rozdíl od interview

interview: fiktivní tisková konference se zajímavou postavou hranou učitelem, při které studenti hrají roli reportérů kladoucích anglicky dotazy, které jim byly rozdány v češtině a snažících se zapisovat si odpovědi na své otázky; vyvrcholením interview je (od něj sandwichem oddělený) rupert-time (učitel alternuje v roli Ruperta Murdocha, nemilosrdného zaměstnavatele reportérů), kdy jsou jednotliví reportéři povinni sdělit svému zaměstnavateli co nejbohatší angličtinou, co se na tiskové konferenci dověděli; na rozdíl od 2s nemají k dispozici keywords, i když hrubou osnovu (guide) může v případě rozverné nálady Rupert/učitel na tabuli načrtnout

keywords: klíčová slova; opakovaně odmítaná a vysmívaná, přesto velmi užitečná, založená na tom, že napovědí, co má student říci, ale ani malinko nenaznačí jak; studenti si je před každým a.t. mohou rychle projít česky a ujistit se, že ví, k čemu se jednotlivé položky vztahují; na rozdíl od guide velmi podrobná

guide: stručná, přibližně čtyřbodová, osnova k textu, kterou může učitel napsat na tabuli pro lepší orientaci studentů při jakémkoli a.t.

cartoon: kreslené seriály dilbertovského nebo garfieldovského typu. Pracuje se vždy najednou s přibližně čtyřmi stripy (proužky, ve smyslu díly). Práce s nimi většinou začíná pomocí inquiry a zahrnuje jak re-enactment scén, tak i recount (popis děje), nemluvě o spin-offs

spin-off: doprovodné texty odvíjející se od původního článku nebo dialogovky. Většinou ve formě fiktivního monologu jedné z postav nebo stejně fiktivního dialogu mezi dvěma postavami nebo alternativní verzi části textu. Spin-off je buď improvizovaná aktivita studentů mezi sebou, nebo jej (jako připravený text) uvádí učitel jako psych-out, tedy překladový test (jehož první fází je sortie); další možností je jeho nenápadný přednes učitelem a následné, zcela nečekané, uvedení jako fill-long