marley bone coach

Předtím, než uvedete druhý díl textu A Yuppie in Giuliani’s New York, je samozřejmě záhodno připomenout si, co se odehrálo v díle prvním a na co tedy budete navazovat. Nejlépe pokud to učiní sami studenti mezi sebou, vaše role spočívá v tom, že je vhodně nakopnete do akce.

previous development

So… do I enjoy being considered a dangerous person? … I mean, there’s a warrant out for my arrest so obviously the police are looking for me for a reason. Do I like this? Like, do I call my friends and say “Hey, guess what. You’d better stay away from me now”. Yes, you’re right. I kind of enjoy this. But still, how do I feel about the whole thing? Do I understand what’s going on? Right, I don’t. So I feel a little… yes, confused.
————————————
* je vidno, že při tomto dotazování (tučné pasáže) nepředpokládám nijak extatickou reakci studentů, postačuje mi kývání a vrtění hlavou a občasné yes a no, kompletní odpovědi (nevytučněné úseky) nakonec dodám sám. Zde i tento polotovar svůj účel plní, jde koneckonců pouze o nakopnutí studentů k mluvení, kde by totéž měli říci sami.

Tak by mohla vypadat vzpomínka na předchozí díl článku, která by studenty nastartovala k vlastnímu mluvení. Vzhledem ke speciálnímu charakteru předchozího dílu (jedna půlka se zaobírá osobním vyprávěním novináře Adama, druhá pak stavem a vývojem kriminality v New Yorku v devadesátých letech) je ale dobré je upozornit, aby se poprali s oběmi částmi textu.

Basically, I want you to focus on two things. First, there’s Adam, who’s having a bit of a problem with the police. And second, I want you to talk about New York and how it changed under mayor Giuliani. Right, get started.

Je to tak určitě lepší, než suše oznámit “teď si vyprávějte o minulém díle YUPPIE protože potom budeme dělat další díl”. Naslouchejte mluvení studentů (nejlépe zdáli, se skloněnou hlavou a tužkou a papírem v ruce; v podstatě předstíráte nezájem, ale v pozdější fázi hodiny studenty překvapíte zmínkou o chybách, kterých se při této činnosti dopouštěli)

Je slušné, pokud toto snažení studentů na konci oceníme nějakým tím “Ok, thank you. Good job, everyone.” V tomto případě to ale není ideální, protože nyní můžete organicky vplynout do děje a pokračovat intrem ke druhému dílu, které dějově navazuje na to, co dosud studenti vyprávěli.

Je nevyhnutelné, že každá skupinka při vyprávění postupuje jiným tempem. Je tím pádem také nevyhnutelné, že jedna skončí jako první a bude to dávat vehementně najevo. Pokud mají jedna nebo dvě skupiny před zbytkem třídy velký předstih, připravte jim na tabuli další možnosti z a.t. ideas

dialog: mayor Giuliani – homeless guy
interview: guy who hassles people on the subway, drug dealer
monolog: Gladys, the landlady

Nemůžete pochopitelně čekat až domluví poslední loudavá skupina. Sami vycítíte správný moment, kdy se některé skupiny už nudí a zbytek už dospěl téměř ke konci vyprávění. U některých textů je druhá polovina zajímavější než první (to je i náš případ, vyprávění o změnách v New Yorku je skutečně z hlediska angličtiny přínosnější než Adamův monolog v první části), proto zhruba v polovině doby určené pro vyprávění sdělte studentům, ať se od této chvíle již všichni věnují právě této části a nemarní čas vzpomínáním na jméno domovnice a přesné složení “toho obratu se zatykačem”.

A YUPPIE IN GIULIANI’S NEW YORK /2/ THE CRIME

I am a bit of a yuppie myself so I’ve never given much thought to what it felt like to be on the other side of the law. So when the police finally tracked me down, I thought there must be some mistake. It turned out there wasn’t, I was the one they were in fact looking for. And I did commit a crime too, as I soon found out. Not that I would call it a crime.

One Saturday night, back in March, I walked out of my apartment after a barbecue, holding a can of beer. A twenty-something police officer showed up out of nowhere and wrote me a ticket. He told me I was violating New York City’s laws, one of which bans drinking alcohol in public.

Yeah, I probably should have paid it on the spot. But instead I stuck the pink slip in my back pocket and forgot about it. Until a month or so ago, that is, when some computer at police HQ spat out a list of Wanted Criminals. My name was on it. Imagine how embarrassed I felt when I was now told what my crime was.

At least I had good company. Lots of my friends have had similar problems lately. One tried to fight a $20 parking ticket. By the time she got to court, her car had been towed away. Now she owes $400. Another friend was pulled over for running a red light on his bicycle. He was given a ticket for not having a horn or a bell.

vocab

yuppie
I haven’t given much thought to it
embarrassed
——————
can of beer
twenty-something
show up out of nowhere
ticket
violate a law
ban st
——————
on the spot
stick a pink slip in the pocket
that is, …
HQ
spit out
list
——————
lately
in court
tow away
owe
pull sb over
run a red light
horn