úvod: společné překládání (1)
Pokud se do třídy studenti trousí po skupinkách, připravte jim nějakou aktivitu, do které se mohou pustit bez vašeho dozoru. Nově příchozí se pak budou postupně přidávat. Ideální je mít na každém stole přichystané složky s testy (psych-outs), ze kterých se budou studenti navzájem zkoušet a vás se případně ptát na vysvětlení toho či onoho problému.
1. psych-outs: překládání krátkých vět mezi sebou
Pokud přicházíte do třídy jako poslední vy, je dobré aby studenti již měli složky s testy přichystané. Složky mohou být buď přímo ve třídě a studenti si je vyhledají a rozeberou sami už před hodinou, nebo bude mít každý student svou složku, kterou bude nosit sebou, to je veskrze jedno. Ve chvíli, kdy přicházíte do třídy,ti se obout s vašim příchodem.
Z dostupných testů mají studenti samozřejmě nejradši takové, kde mají k dispozici i správné překlady vět, aby si je mohli ihned překontrolovat. Toho je možné docílit několika způsoby:
a) dva sloupce: v jednom sloupci máte věty české, vedle jejich anglické překlady. Studenti si buď pravý sloupec zakryjí papírem a postupují větu po větě a postupně je odkrývají, nebo sedí proti sobě, každý se stejným listem, a navzájem si dávají věty k překladu; věty každý z nich vybírá namátkově. Druhý student tedy neví jakou větu uslyší, zatímco první už ví, jak má znít správná verze a v případě špatného překladu může kolegu opravit; ideální je střídat se po třech až pěti větách kvůli plynulosti
b) dva listy, jeden zařazený za druhým, aby studenti nepodléhali lákadlu nakouknutí. Doporučte postupovat po dávkách tří až pěti vět a až poté zkontrolovat správné překlady. U většího množství vět na jednom listu bývají jednotlivé věty očíslované, aby šly jejich překlady snáze vyhledat.
Občas se ale hodí použít i krátké věty bez překladu, studenti si jich pět vyberou a zkusí je společně ve skupině přeložit a zapsat, vy se průběžně zastavujete u jednotlivých stolů a vysvětlujete, jak mají překlady znít, a co se jim povedlo či nepovedlo, daří či nedaří.
——————
Vzhledem k tomu, že během oněch rozjezdových pár minut se dá zvládnout zhruba pět vět, je třeba neustále nabádat studenty, aby nezačínali od první věty a nedělali tak každou hodinu totéž, nýbrž aby si namátkově zvolili větu třeba zapíchnutím prstu a od ní pak pokračovali dál.
Jak jsem již několikrát zmínil, v zájmu plynulosti a udržení koncentrace doporučujte, aby studenti překládali vždy minimálně tři věty, než se podívají na správné řešení. Pět je ještě lepší počet. Nakukování na správný překlad po každé větě má za následek roztříštění celé aktivity. Studenti se po něm pokaždé dlouze dohadují, kterou větu si dají dál, je to ztráta času.