marley bone coach

Podívejme se teď na několik po sobě následujících hodin a na plán, kterého bych se snažil držet. Pokusím se zde odhadnout, co je možné vměstnat do 45-minutové hodiny. Je dost dobře možné, že přeceňuju nosnost takovéto hodiny i připravenost vašich studentů na podobný přístup. Každopádně u povedené hodiny nesejde na tom, kolik bloků jste do ní vměstnali. Stává se mi běžně, že hodinu nečekaně otevře dotaz studenta, od kterého se odvine kromě odpovědi ještě půlhodinové vysvětlování všech možných spřízněných jevů, které trvá tak dlouho, dokud si udržím pozornost studentů.

Navíc, pokud se k některé aktivitě z objektivních důvodů nedopracujete jednu hodinu, zůstává vám v zásobě a na další hodinu se nemusíte nijak výrazně připravovat. To taky nemusí být úplně na škodu.

Podotýkám, že si nikdy nedělám plán na víc než jednu hodinu. Každou hodinu jsem nucen přizpůsobovat a měnit podle toho, co jsem v předcházející nestihl a na co tedy není možné v následující navázat.

Dlouhodobý poměr různých typů textů zůstává ale zhruba zachován, a to velmi přibližně takto:

3 x text (article)
——
2 x doplňovačka (fills)
2 x psych-out test (sortie)
——
1 x cartoon
1 x video
1 x interview (int)
1 x 2s
1 x storyville (story)
——
+ ghost
+ a.t. psych-outs (psych)

Ty se při výuce střídají velmi přibližně podle následujícího scénáře (každý bod představuje jednu 90-min. lekci, respektive její dvě hlavní aktivity)

1. article + fill
2. article + video
3. Interview + fill
4. article + storyville
5. article + 2s
6. fill + test + cartoon
7. etc.

Podotýkám, že se bavíme o devadesátiminutových lekcích, na které jsem zvyklý. V běžných 45-minutovkách se dá stihnout maximálně jeden větší blok (nový text nebo doplňovačka) plus nějaké ty návraty, test, point-out, neodvažuju se přesněji odhadovat. Není vyloučeno ani to, že kratší hodina vám dovolí se lépe soustředit na jednu věc a bude v konečném důsledku jednodušší naplánovat.

——————

V zde načrtnutých plánech budu občas používat všeobecné popisy (article_3, psych_1, …), většinou se ale budu snažit uvádět konkrétní názvy textů, aby program působil životaschopněji. Pro účely našeho vysvětlování jsem vybral texty s následujícími názvy

article: the ozarks
fill-out: jane eyre
2s: smoke – raleigh
psych: dog vs car
interview: archie jones

Každý standardizovaný plán spoléhá na zkratky, tak i ten můj. Následující jsou asi nejčastější z nich:

exp, intro – explain, úvod k textu nebo testu, vysvětlení slovní zásoby a gramatiky
tell – tell story, můj přednes příběhu
inq/rec – inquiry/recall, připomenutí obsahu příběhu prostřednictvím otázek
point – point out, průlet nejdůležitějšími (vytučněnými) pasážemi textu
at – among themselves, studenti konverzují mezi sebou (coin – coin toss)

Ještě jednou základní situace: mám před sebou první hodinu školního roku se známou skupinou, jež v přibližně stejném obsazení funguje nějaké dva tři roky. Studentům jsem již před zahájením ročníku poslal e-mailem

keywords k první várce textů (article, fill-out, storyville), aby jich mohli využít už na konci prvních hodin při společném vyprávění o obsahu probíraného textudoplňovačku (jane eyre), ke které se dozví více informací v první hodině, aby ji vzápětí mohli doma vyplnit, aby se s ní v hodině následující dalo začít pracovat

první storyville (nedoplněný), na který dojde řada až v hodině třetí

první cartoon, ať mají čas si jej projít, webová verze se objeví v průběhu následujících několika dnů, práce s cartoonem začne až někdy ve čtvrté hodině