analyzing “american whiskey”
v několika následujících kapitolkách, konkrétně třech, se pokusím vysvětlit jaký je pro mě jako učitele dostačující – a jaký nedostačující – výstup práce s článkem, kdy jsem tedy při uzavření práce s tím či oním textem spokojen a kdy mám naopak dojem, že jsem čas mu věnovaný do značné míry promarnil.
na pomoc si vezmu článek About Whiskey z knížky American Thang Sinclaira Nicholase, který rozdělím do tří částí (stejně jako jsem jej rozdělil pro práci v hodinách) a u každé z nich uvedu tři varianty podání jeho obsahu
1. the original version: původní text, který je přínosný po jazykové stránce a honosí se také zajímavým dějem; na základě těchto vlastností jsem jej vybral a (hopefully) decentně upravil tak, aby byl ještě zajímavější a přínosnější
2. the dumb version: tentýž text v ústním podání studenta, který neumí nebo nechce nebo se mu nedaří chápat princip a smysl vyprávění v hodině, který se úzkostlivě vyhýbá jakýmkoli komplikovanějším obratům, drží se svých několika sloves, dvou tří časů, tří spojek a především si vůbec nepropojuje poznatky z gramatických vysvětlivek s reálným projevem a nesnaží se nabyté znalosti aplikovat. nebudu se snahám těchto studentu vysmívat tím, že bych uváděl verze plné trapných chyb. předložím zde spíše verzi, které nelze po gramatické stránce příliš vytknout, která ale zároveň poukazuje na smutnou skutečnost, že je možné navštěvovat (i kvalitní) kurs angličtiny, absolvovat stovky hodin práce s texty, další stovky hodin probíráním anglické gramatiky, a přitom se ve svém vlastním projevu neposunout ani o kousek dopředu
3. the cool version: převyprávění ideálního studenta, tedy nejspíše hodně pokročilého (ale pozor, není to nutnou podmínkou); tento se nijak nesnaží držet původního textu, protože si je vědom svých schopností nebo si své schopnosti chce neustále prověřovat a posouvat hranice. pokud tohoto studenta napadnou tři zajímavé způsoby jak podat jednu informaci, pak tento student tutéž informaci třemi různými způsoby za sebou také podá, jelikož ví, že právě proto do hodin chodí (těžko na cvičišti, lehko na bojišti). zkouší co dovede a nedovede říct, experimentuje a snaží se využít znalostí nabytých při gramatických analýzách i při práci s jinými články
u první a třetí verze budu zvýrazňovat nejzajímavější pasáže (u verze primitivní samozřejmě ne, protože tam žádné nejsou) . u původní verze jde o obraty, které by studenti po ukončení práce s textem (která se v různých podobách táhne několik hodin) měli mít zažrané pod kůží, u třetí (improvizované) pak spontánně použité obraty, kterými mě student mimořádně potěší. pokusím se také objasnit, proč se tolik soustředím právě na vytučněné obraty. a to tak, že:
— poukážu na scestné asociace užitečných anglických obratů (“why don’t I tell you a story”) s neživotaschopnými českými (
proč vám nepovyprávím příběh), následkem nichž studenti nikdy nezačnou dotyčné anglické obraty (co kdybych vám řekl… víte co, já vám řeknu… nemám vám říct…) sami používat.— upozorním na nenápadná gramatická pravidla, nad kterými studenti buď mávnou rukou nebo si jich nevšimnou (I saw her smile at me) a pak v nich sekají jednu chybu za druhou (
I saw her how she smiled to me,I saw her to smile on me)— a u každého z nich uvedu proč jej studenti používají špatně případně vůbec, co používají namísto nich (pokud vůbec něco) a jak by si je měli lépe zapamatovat a zažít
orientačně pak pod každým úsekem původního textu vypíšu tzv. slovíčka (obvykle podstatná jména s jednoznačným významem: ribbon-stužka), ke kterým spousta studentů instinktivně tíhne (like a moth to a flame) a jejichž zapsání do notýsku u mnohých z nich signalizuje, že tímto je pro ně přínos článku jasně dán a jakákoli další učitelova snaha je zbytečná
the original version
by Sinclair Nicholas
There are several famous brands of American whiskey, such as Jim Beam, Southern Comfort, or Jack Daniels. Jack Daniels is thought to be the most famous one. Most people only know about the black label Jack Daniels, though, since all the T-shirts and magazine ads are of black label Jack. You can also get green label Jack Daniels, but be warned: it may be less expensive, but you don’t really want to drink it. Ok, why don’t I tell you a little story so you know why I’m not a big fan of green label JD.
LIKE A MOTH TO A FLAME
brand
label
ads
* všechno jistě užitečná a zajímavá slovíčka (především jednoduše zapsatelná), jejichž záběr a použitelnost nicméně bledne ve srovnání s následujícími obraty
THE BREAK-DOWN
následuje zkratkovité vysvětlení důvodů proč některé ze zvýrazněných pasáží považuju za důležité. přeškrtnutí v této sekci neznamená nutně, že se jedná o nesprávný obrat, indikuje většinou pouze nadužívanost a určitou žabonapramenitost
famous brands, such as
jako například, jako třeba
» alternativa: for example / famous brands like…
» such as je hezké i jako samostatná otázka, “There are a lot of things I believe in. — Such as?” (podobně “Like what?”)
JD is thought to be the…
se považuje, je považován za, se bere jako
» alternativa: all people think that / is considered the best / thought of as the best
» podobně například “is said to be the strongest animal / was reported to be living in Washington / has been known to beat up girls”; české překlady jsou kind of tricky: podle dostupných zpráv (reported), prý (said, known, thought), povídalo se že (said), bylo známo (known) etc.
most people only know
většina lidi zná jenom
» errors: most of people, the most of people, the most people / know only about
výše uvedená spojení s most v angličtině neexistují, buď “most animals are ugly” nebo “most of the animals we saw were ugly” a “the most hideous animals are hidden from the visitors”
» přestože jazykovědci prskají a praskají vzteky, rodilí mluvčí stahují only ve větné struktuře směrem zpět, většinou hned za podmět (I only told you about the deal because… this only happens twice a year)
…, though
ovšem, ale, nicméně
» alternativa: but… / however, most people… / still, most people…
though na konci věty znamená totéž jako but na začátku (but it’s boring … it’s boring, though), odpovídá českému ovšem-nicméně, ke správnému použití je třeba nacvičit správnou intonaci, nelehký to úkol; je také součástí nepostradatelného even though (nebo although) jako české přestože-i když-ačkoli
…, since all the shirts
jelikož všechna…
» alternativa: because
» since jako občasný milý záskok za because; začátečníci: pozor na výslovnost, [sajns]
you can get
dá se sehnat/koupit
» alternativa: it is possible to buy
» you can jako české jde (dá se, je možné) jde ruku v ruce s you have to ve významu je třeba/nutné (you don’t have to pay to get in)
» sloveso get funguje mimo jiné jako hovorový zástupce buy-order-bring a také ekvivalent českého sehnat-obstarat-pořídit
but be warned: …
ale varuju vás, mějte na paměti
» alternativa: but I want to warn you that
» trpný rod, mor a kurděje, obzvláště v rozkazovacím způsobu
it may be less expensive
je možné, že je / je sice míň drahý
» alternativa: maybe it is… / even though it’s… / it might be
» may (případně might) a must jako vyjádření českého možná nebo určitě zde nezakořenily, obzvláště pak v minulých tvarech (this must have been done very skillfully / he might be cleaning up right now)
you don’t really want to drink it
nedoporučuju jej pít
» alternativa: you’d better not drink / don’t drink it, you shouldn’t drink it
» mnozí učitelé by studentům líbali ruce už za správné použití should (we should to stay, we don’t go out, there is a big cold), pokročilejší studenti by ale měli znát i alternativní způsoby jak doporučovat (you may want to reconsider)
why don’t I tell you a story so you know
co kdybych vám povyprávěl, tak já vám povyprávím
» alternativa: let me tell you / I will tell you
» slušný způsob jak přednést návrh je pro nás velkou neznámou; what about that I tell you…, now I tell you…
the dumb version
There are many brands of American whiskey. For example it is Jim Beam and some other. Jack Daniels is the most famous. But all people know only black label because they saw it in the ads. There is also green label but it is not good for drinking. I tell you a story to understand why I don’t like green label very much.
typické rysy primitivního vyjadřování:
» krátké věty: podmět-přísudek-přídavné jméno (nebo předmět); don’t get me wrong, angličtina funguje v kratších větách než čeština, ale i tyto krátké věty disponují větším bohatstvím konstrukcí a slovesných tvarů
» převažuje sloveso “be” a spojky “but”, “and” a “because”, jiné napojování vět a myšlenek se v této zemi neučí
» gramatika omezena na dva časy, přítomný a minulý, ty se volně mísí podle obtížnosti minulých tvarů jednotlivých sloves; jiné časy, trpné rody nebo snaha o vytvoření účelové věty většinou nehrozí
the cool version
Ok, let me tell you a short story about whiskey.
To be more precise, it’s about American whiskey.
Do you drink whiskey yourself? No?
Well, I don’t either but this a nice story anyway.
You see, there is a number of brands of American whiskey, like Jim Beam or Southern Comfort.
There’s more than those two, obviously…
…but I can’t think of any right now.
Actually, I thought Johnny Walker was one of them…
…but it turns out that it’s Scottish or Irish or whatever.
See, this is what happens when you talk to people…
…about things you know nothing about.
You end up looking like a pretentious moron.
nabízím poslední úsek z textu American Whiskey z knihy American Thang od Sinclaira Nicholase, pomocí nějž (něhož?) porovnáme původní text (přínosný, zajímavý, lehce upravený pro výukové účely) s jeho zploštělou verzí, kterou předpokládám většina učitelů angličtiny okamžitě rozpozná jako to, co by lezlo z jejich studentů při snaze o převyprávění obsahu, a nakonec alternativní možností převyprávění za využití zajímavých obratů a gramatiky, za kterou by většina učitelů líbala studentům ruce (po probuzení z mdlob)
the original version
by Sinclair Nicholas
When I was a teenager me and Donny and Mike stole a bottle of green label Jack from the store. There is a saying in English that beggars can’t be choosers, but stealers can’t, either. We would have preferred some good old black label Jack. See, black label has a tough, cowboy kind of tradition. Black Jack even sounds better and, as teenagers, we wanted to be sophisticated and adult-like.
LIKE A MOTH TO A FLAME
» beggar
» saying
» adult-like
THE BREAK-DOWN
následuje zkratkovité vysvětlení důvodů proč některé ze zvýrazněných pasáží považuju za důležité. přeškrtnutí v této sekci neznamená nutně, že se jedná o nesprávný obrat, indikuje většinou pouze nadužívanost a určitou žabonapramenitost
me and Donny and Mike
s Donnym a Mikem
» alternativa: with Donny and Mike we…, we with Donny…, Donny, Mike and I…
» zažít si tuhle staple anglické gramatiky není vůbec jednoduché, ale ta radost když si vzpomenete a spontánně ze sebe vypustíte, řekněme, “my wife and I hate each other’s guts”
would have preferred
spíš bychom brali, radši bychom…
» alternativa: we would like, we rather have
» za prvé je v tomto ohledu třeba znát rozdíl mezi “prefer” a “would rather” (raději něco dělávám vs. raději bych něco udělal), za druhé rozdíl mezi “would rather” a “had better” (radši bychom o tom nemluvili vs. radši o tom nemluvme), za třetí to jak se tyto dva obraty používají po gramatické stránce (bez infinitivu, a to i se záporem, po would rather bývá někdy nutná vedlejší věta v minulém čase a existují i další úchylky od pravidla), za čtvrté je nutné chápat jaký je rozdíl mezi “would prefer” a “would have preferred” a za páté je třeba nalézt v sobě odvahu cokoli z výše uvedeného používat
good old
stará dobrá
» alternativa: old good
» přehozený slovosled oproti češtině, spíše kuriozita
see, black label has a…
ono totiž… (abyste rozuměli)
» alternativa: you understand, …
» ”see” (nebo “you see”) jako české dovysvětlující “totiž” patří do kategorie linking words, tedy slov a spojení pomocí nichž se k sobě lepí delší větné úseky. většina českých studentů tyto obraty od srdce nesnáší, nedají se totiž na rozdíl od takových mořských živočichů, částí lidského těla nebo kovoobráběcího nářadí nějak jednoduše zapsat (zapište si “actually” nebo “anyway”, že jo)
the dumb version
When I was a teenager I stole some bottle in the shop with my friends. There is some saying that beggars can’t be choosers but stealers can’t be choosers too. We wanted to be like parents so we wanted black label because it has some good tradition but we couldn’t steal it so we stole green label. It wasn’t good.
předpokládejme, že jako učitel angličtiny (či jiného cizího jazyka) máte ve svém kursu výhradně rozumné studenty, se kterými je možné si jasně stanovit pravidla hry a dohodnout se na nárocích, jež obě strany mohou oprávněně vznášet, stejně jako na povinnostech, které na sebe strany dobrovolně berou. pro ty z vás, kteří jsou účastníky podobného kovenantu si dovolím navrhnout následující schéma:
POVINNOSTI UČITELE
povinností učitele není jen dohodnout se se studenty na zakoupení stejných učebnic a poté společně bezútěšně orat stejné neúrodné lány. taková dohoda by naopak při nebeském účtování měla být přičtena učiteli k tíži. bezmyšlenkovité vybírání článků z anglických a amerických novin pouze na základě okamžité infatuace („jejda, tady je cosi o sexu, to by tu nadrženou bandu mohlo bavit“) již prozrazuje jakési ambice, i to je však zoufale málo. dobrý učitel by podle mého neskromného názoru měl plnit následující povinnosti
vybírat zajímavé texty: tedy texty se zajímavým obsahem; nikoli nutně informačně přínosným (tedy nikoli texty z novin a časopisů plné čísel, názvů a zkratek), texty jejichž děj probíhá ve svižném tempu a nezabředává do přehnaně popisných pasáží, texty třeba náznakově vtipné (což samozřejmě neznamená nutně vtipy) nebo texty k zamyšlení, texty vycházející ze životní zkušenosti (spíše než pohádky), jednoduše texty, které dokáží udržet pozornost studentů několik minut a které jsou natolik zajímavé, že je učitel bez problémů povypráví i z hlavy (což by u statisticky laděných textů typu „co všechno žije na dně oceánu a proč to za náma nevyplave navrch“ představovalo podstatnou challenge)
upravit texty do co možná nejpřínosnější podoby: odstranit zbytečně komplikovanou slovní zásobu (velmi důležitý krok vyžadující na straně učitele zdravý úsudek a ochotu si popravdě odpovídat na dotaz „potřebují studenti na této úrovni skutečně znát obrat „lay it on thick“ nebo se jeho učením spotřebovává energie lépe vynaložená na pět užitečnějších věcí?) a nahradit ji pokud možno obraty stejného významu ale širší použitelnosti, v rozumné míře nahradit primitivní gramatické konstrukce (it was very difficult for me to understand) konstrukcemi, které studenti dosud nemají zažité (I found it extremely hard … I had a lot of trouble understanding … I struggled to follow…); rozdělit tyto texty na stravitelné úseky (zhruba tři až čtyři odstavce, asi 200 slov) a zvýraznit v nich zajímavé pasáže
uvádět tyto texty zajímavým způsobem, tedy nikoli „a teď budeme pět hodin dělat text o slepých měkkýších a jejich potravě“ nýbrž spíše „now, let me tell you what happened to my cousin recently, it’s really amazing…“ nebo „you’re not gonna believe what I saw the other day…“, vracet se ke každému z nich opakovaně a různými metodami (připomenutí nejzajímavějších pasáží, doplňovačka etc.) a také vymyslet zajímavé způsoby jak by si studenti mohli obsah připomenou mezi sebou (improvizované rozhovory nebo monology postav)
vše podstatné poskytovat i v tištěné podobě, respektive rozesílat v elektronické podobě e-mailem, v témže e-mailu s předstihem sdělit studentům na co by se měli podívat na další hodinu (přeložte věty v…, poperte se s doplňovačkou…, znovu si projděte starší text… abyste o něm byli schopni vyprávět nebo klást dotazy), včetně odkazů na případné interaktivní verze doplňovaček a překladových testů na internetu. to samozřejmě platí pouze v případě, že s každou skupinou máte řekněme jednu dvouhodinovku týdně, u rozsekaného školního vyučování by bylo třeba aplikovat jiný modus operandi (mail jednou týdně o víkendu?)
zajistit konsistentní hladinu vyučované angličtiny, jak v článcích tak v testech; okruh gramatiky a slovní zásoby nemusí být přesně definovaný, neměl by ale být ani příliš široký ani úzký; vše na co se v tomto konkrétním školním roce soustředí vaše pozornost by mělo na studenty opakovaně (a nečekaně) vystrkovat svou ošklivou hlavu z různých textů i testů a tím se jim vrývat do paměti; pokud přestřelíte a budete se snažit studentům předložit příliš mnoho nových znalostí, nebude dost času na jejich opakované připomínání; větším nebezpečím je ovšem příliš malé množství znalostí, symbolizované aktivitami typu „word of the day“
na povinnosti studenta se podíváme v poslední kapitolce této minisérie
the cool version
Anyway, as I was saying
there are quite a few brands of whiskey.
Among them is Jack Daniels
probably the most famous one.
Now, when you hear Jack Daniels
what you are likely to imagine
is this cool black-labeled bottle
that you keep seeing in commercials or on T-shirts.
The problem is, there are other labels, too.
One of them is green and it doesn’t have much of a reputation.
In fact, it’s famous for having this crappy taste
and causing people to throw up.
And that’s what the story is going to be about.
You know, how bad whiskey can make you sick.
nabízím poslední úsek z textu American Whiskey z knihy American Thang od Sinclaira Nicholase, pomocí nějž (něhož?) porovnáme původní text (přínosný, zajímavý, lehce upravený pro výukové účely) s jeho zploštělou verzí, kterou předpokládám většina učitelů angličtiny okamžitě rozpozná jako to, co by lezlo z jejich studentů při snaze o převyprávění obsahu, a nakonec alternativní možností převyprávění za využití zajímavých obratů a gramatiky, za kterou by většina učitelů líbala studentům ruce (po probuzení z mdlob)
the original version
by Sinclair Nicholas
I imagined myself walking into a bar where there were good looking women everywhere, and I’d walk up to the bar and growl at the bartender, „A shot of Black Jack!“ Then I’d look over and see some beautiful woman smile at me and I’d say to the bartender, „Make that two!“ And the bartender would hurry to serve me, accidentally spilling some whiskey. Then he would say, „Sorry, Mr. Sidney, sir, have the Jack on the house.“
LIKE A MOTH TO A FLAME
» shot
» on the house
» spill
slovní zásoba spojená s chlastáním je jedna z jistot učitelského života, funguje u kterékoli věkové skupiny a učiteli se při jejím probírání vznáší nad hlavou aura chrabrého průkopníka.
proto se jí vyhýbejte.
THE BREAK-DOWN
následuje zkratkovité vysvětlení důvodů proč některé ze zvýrazněných pasáží považuju za důležité. přeškrtnutí v této sekci neznamená nutně, že se jedná o nesprávný obrat, indikuje většinou pouze nadužívanost a určitou žabonapramenitost
good-looking women
pěkné ženské
» alternativa: pretty, wonderful, nice, beautiful
» “vymezování skutečnosti pro kterou polovinu lidstva se používá pretty a pro kterou handsome” bude jednou uvedeno v příčině násilného skonu některého z mých studentů. na death row pak sepíšu krátké pojednání o tom jak se hodí znát adjektivum “good-looking”, aplikovatelné na obě pohlaví (a ohýbatelné: “just choose the best-looking girl”); jak “nice” u lidí neznamená “hezký” ale spíše “milý” (a je v dnešní angličtině výrazně častější než zde protežované “kind”) a dá se jím také překládat i naše “sympatický” (sympathic); jak se podobně mají věci i u “wonderful”, které také popisuje spíše charakter než vzhled (ten řeší “beautiful” nebo v případě ohromující krásy “gorgeous”); no a čím si teď sakra budu v té cele krátit čas?
see some women smile at me
uviděl, jak se na mě usmívají
» alternativa: see how some women smiled, see some women to smile
» “slovesa smyslového vnímání” je další pojem, ze kterého mě jednou jebne. právě u něj se ukazuje teoretická kovanost českých studentů a naprostá nepropojenost teorie s praxí. žádný český student nikdy neřekne “she saw me do it”, ale všichni se můžou ukývat k smrti když uslyší “slovesa smyslového vnímání”. meine nerven
walk up to the bar
přijít k baru
» alternativa: go to the bar
» sami usoudíte zda jsou vaši studenti na takové úrovni aby věděli kdy použít “walk up to” nebo “walk over to”; nejedná se každopádně o gramatiku, která by mohla vést k nedorozumnění
» co je ovšem podstatné je samotné sloveso “walk”, které se zde silně podceňuje, stejně jako “drive”, “join”, “follow” nebo “leave” (let’s go there on foot / I think she will come here by car / so she go away from the room / please go with us to the cinema and then sit with us for drinking / someone is going behind you)
the dumb version
I had some dream. I was in bar with many beautiful women and I said to bartender “A shot of whiskey” and some woman smiled and I said “Two shots.” And the bartender was nervous so he spilled some whiskey and he apologized and he said the whiskey is on the house.
POVINNOSTI STUDENTA
povinnosti studenta se vymezují hůře než povinosti učitele. student v kursu kromě zaplacení za docházku v podstatě žádné další povinnosti nemá, snad jen neztěžovat život svým snaživějším spolužákům (kodex dobrého studenta). student nicméně činí—často nevědomky–určitá zásadní rozhodnutí, jež učitel nemůže ovlivnit, u nichž by si student nicméně měl být vědom své odpovědnosti.
učitel v kursu na studenta nemá žádné páky a často může jen trpně přihlížet tomu, jak student marní svým časem, vyhazuje peníze za vegetativní docházku (nemám vůbec čas se učit, aspoň tady něco pochytím) a učí se anglicky způsobem, který vykazuje jen minimální výtěžnost (bohužel při zachování času, který takto stráví). abych byl konkrétní, student se sám rozhoduje
zda se doma bude učit nebo ne: argument o chození do kursu jako postačujícím vstřebávání informací bez domácího studia neobstojí, proto nyní nastražte oči: do kursu můžete klidně chodit i několik let, poctivě naslouchat a ještě poctivěji si vše zapisovat, a přitom nedosáhnout téměř žádného pokroku. a nejenom to: můžete se několik let učit z papírů, procházet si tisíce cvičení, číst anglické noviny a stejně ze sebe ani po vší této námaze anglicky nic smysluplného spontánně nedostanete. nepřipravovat se doma povětšinou znamená nemoci se účastnit konverzačních pasáží hodiny a tím pádem nechávat nabyté znalosti odplouvat zase pryč
jakým způsobem se bude doma učit: zda bude, zahloubán do papírů, luštit své poznámky a potisící si číst o rozdílu mezi would rather a had better nebo jestli dá na radu učitele a zkusí své znalosti aplikovat tak, že si nahlas povede vlastní monology či konverzace s imaginárním protějškem (o samotě doma, případně v autě, případně na procházce pustým lesem, případně při projížďce na kole), že bude sledovat doporučené seriály v původním znění a opakovat co v nich slyší (a napodobovat výslovnost), že bude namáhat svůj mozek ve snaze přijít na to jak by se vyučované obraty daly využít v jeho každodenním životě etc. … další tipy najdete zde a zde
jestli bude poctivě přistupovat k zadaným úkolům a bude se snažit zaslané doplňovačky a jiné testy skutečně sám vyplnit, namísto toho, aby si počkal na zaslání kompletní verze o týden později; i přesto že ví, že učitel nebude adresně zjišťovat, kdo k tomuto úkolu přistoupil poctivě a kdo se na něj vykašlal; tuto domácí práci vykonává s vědomím, že námaha vynaložená při doplňování se zúročí výrazně hlubším vstřebáním nových poznatků. tato snaha nenese ovoce hned, ale časem ano
zda bude brát ohled na ostatní studenty: nepřipravený student (případně student, který si netiskne zasílané materiály) zpomaluje hodinu a znemožňuje plynulé provádění mnohých aktivit. tím nepřekáží jen učiteli, ale jde na nervy i ostatním studentům. ti nejsou nadšeni z toho, že namísto vlastního mluvení ze slušnosti pokyvují hlavou při příbězích o prázdném toneru nebo nehorázném vytížení v práci. neobměkčuje je studentovo kroucení hlavou nad názvy jednotlivých textů (to si nepamatuju, u tohodle vůbec nevím o co jde, tady jsem byl nemocný), spíše závistivě pokukují po skupinkách, které bezproblémově fungují a tiše plánují, kam si sednou v další hodině
pokud využije času daného mu v hodině k mluvení, chopí se příležitosti testovat si svou angličtinu, zjišťovat její omezení a pokusí se limity zase posunout o kousek dál; bude k mluvení tlačit i své kolegy ve skupině, bude se aktivně nabízet jako tazatel nebo naopak vypravěč příběhů, fabulovat v případě že si obsah textu přesně nevybavuje; nebo pokud bude naopak vytrvale předstírat, že něco důležitého hledá ve svých papírech a tudíž nemůže mluvit, rozhazováním rukou a koulením očí poukazovat na to, že si obsah textu přesně nepamatuje, zapředávat debatu v češtině s kamarády o tom, co se ten den dělo ve škole, kdo že je totální debil a co je naopak šíleně mazané; případně mají celkově sklon k známému „skončeme dřív-pojďme si zazpívat-dnes nic nedělejme“ přístupu
jak vysoko si nastaví laťku pro svůj ústní projev v hodinách; zda se spokojí s produkcí stále stejných vět o stále stejných slovech, z nichž druhé je na řadě osobní zájmeno nebo jméno (první je většinou „maybe“, tím se nic nepokazí), následuje sloveso „be“ v tom či onom tvaru, další je příslovce „very“, následuje přídavné jméno „surprised“ nebo „interesting“, spojka „because“ a vracíme se na začátek smyčky; a takto bude mluvit několik let bez náznaku vývoje; nebo pokud bude sám sebe poslouchat, kriticky hodnotit (nepoužívám už to „situation“ trochu moc často?), přemýšlet nad nedostatky svého projevu (jak je možné, že nikdy nesáhnu po předpřítomném čase? proč jsem ještě nikdy nepoužil „although“? kde dělám chybu?) a spojovat si je s tím, co se dozvídá v hodinách, a tyto vědomosti skloubí do lepšící se angličtiny; průběžně se bude ohlížet a porovnávat své vyjadřování před několika měsíci a nyní a tomu přizpůsobovat volbu věcí, na něž se při učení soustředí
zda si v hodině vybere vlastní cestu nebo se poveze s většinou: neboli zda se při učitelově vysvětlování určité gramatiky bude ptát na souvislosti a nejasnosti, které jej napadají (jaký je teda rozdíl mezi „even if“ a „even though“? čemu odpovídá v češtině to „was going to kill himself“?); zda si v době kdy učitel delší dobu mluví souvisle anglicky, bude průběžně zapisovat všechny zajímavé postřehy, bez ohledu na to zda učitel dal pokyn nebo učinil významnou pauzu (což obvykle znamená, že se všichni studenti jako zombies chopí svých tužek a sborově si zapíší nové „slovíčko“); opět podotýkám, že největší pokroky v mých hodinách dělají studenti, kteří se neohlíží na ostatní, aktivně se ptají po souvislostech, zapisují si všechno co jim samotným přijde zajímavé (litmusový test: používám skutečně tuhle gramatiku/tohle spojení? pokud ne, zapisuju; pasívní znalost není určující)
the cool version
Actually, the story I’m about to tell isn’t mine.
It’s told by this guy named Sidney.
Sidney’s not a teenager anymore
he’s about thirty now but back when he was a kid
he crossed paths with green-label JD
and the stuff made him sick like hell.
That I guess is why he is determined to warn us against drinking it.
You know, so that we don’t puke our guts out
the way he did.
That’s very nice of him, isn’t it?