sandwiches
Sandwich je (většinou nějaká drobnější) aktivita vkládaná mezi dvě zásadnější činnosti, jakými jsou přednes nového textu nebo inquiry k dosud neprobíranému textu (fill-out / cartoon / storyville). Jako sandwich se hodí použít například test (psych-out, sortie nebo třeba i krátký písemný test), připomínku staršího textu (recall/inquiry) nebo třeba poukázání na gramaticky podstatné jevy již probraného článku (point-out).
Úkolem sandwiche je v neposlední řadě vymazat studentům z hlavy doslovný záznam toho, co právě slyšeli, ať už se jedná o intro k článku nebo třeba důkladný point-out. To proto, aby za nějakých dvacet minut, až budou poslouchat nebo sami vyprávět obsah článku, který jste jim takto uváděli nebo z něhož jste poukazovali na nejdůležitější obraty, nemohli čerpat ze své krátkodobé paměti.
——————
Není třeba se bát, že by snad studenti následkem sandwiche zapomněli obsah článku, na to je tato doba příliš krátká. Navíc mají k dispozici klíčová slova (keywords), jimiž se mohou řídit. Sandwiche je potřeba především tehdy, pokud v plánu hodiny máte příliš mnoho vlastního mluvení (recall/inquiry, new text, fill-out inquiry) a hrozí nebezpečí, že by studenti byli přehnaně zavaleni novými znalostmi nebo znaveni poslechem vašeho hlasu.
Sandwiche se do plánu hodiny dodávají nejlépe jako poslední krok. Nejdřív si zvolíte klíčový text, ten rozprostřete po celé hodině.
» na úvod intro a orientační grammar
» později samotný přednes (tell) a případně inquiry
* později point-out, pokud je čas
» na konec hodiny, je-li čas, a.t. (studenti mezi sebou)
A mezi jednotlivé body pak vkládáte aktivity, jež jsou typově hodně odlišné. Po úvodním intru můžete dát recall článku z minulé hodiny a point-out článku, jehož recall proběhl minulou hodinu, následovat už musí mluvení studentů (a.t.), necháte je tedy přehrát si mezi sebou nějakou scénu z dříve probrané doplňovačky. Pak může přijít na řadu přednes nového textu a případně inquiry, následně se hodí třeba fill-long starého textu (po němž by ovšem neměl přijít na řadu point-out nového článku, protože typově se jedná o stejnou aktivitu) a pak už můžete nechat studenty převyprávět si nový článek mezi sebou, třeba nějakým interview nebo jiným spin-off způsobem.
na úvod intro a orientační grammar
sandwich: recall old + point-out old (jiný) + a.t. old (jiný)
později samotný přednes (tell) a případně inquiry
sandwich: fill-long (ještě jiný, starší text)
na konec hodiny, je-li čas, a.t. (studenti mezi sebou)
Velmi užitečným sandwichem se jeví být fill-long, testovací doplňovačka. Je to test, ale v podstatě to test není, studenti tento typ doplňovačky jako klasický test (naštěstí) nevnímají. Fill-long je spíše písemný point-out. Při obyčejném point-outu házíte do placu obraty z probraných textů a kdo ví, poví. Kdo neví, mlčí a je nenápadný. U fill-longu se tyto obraty dopisují do textu, každý student sám za sebe. Pokud tedy student nic neví, zírá na konci každého úseku na prázdné mezery, uvědomuje si svou tupost. V tomto směru velmi užitečné.
——————
Zmínka o fill-long si žádá ještě dovysvětlení: dva druhy doplňovaček, na které zde narazíte, nemají mnoho společného. Fill-out je určen pro domácí studium, funguje jako domácí úloha a student se při něm seznamuje s novým textem. Doplňují se povětšinou jednotlivá slova a ta nejsou nutně vybírána podle jejich gramatické přínosnosti. Spíše se dbá na to, aby doplňovačka byla challenging, aby tedy všechny gapfills (vynechaná slova) byla odlišitelná a hlavně aby nedocházelo k záměnám nebo možnostem doplnění jednoho slova do více mezer (i když: pokud tohle nastane, nic hrozného se neděje. Máte aspoň možnost vysvětlit, proč tomu tak je a co je tedy na dotyčném slůvku tak zajímavého). Ve své podstatě jde o zajímavý způsob seznámení studentů s novým textem, se kterým budou dále pracovat jako s jinými texty téhož druhu (dialogy nebo popisný text).
Fill-long plní úplně jinou úlohu. Pomocí této doplňovačky se naopak s jistým časovým odstupem zjišťuje, kolik podstatných obratů si student zapamatoval. Fill-long je totiž substitucí překladového testu, student je zkoušen přesně z těch samých věcí, ze kterých by byl zkoušen, kdyby z téhož textu měl vzniknout překladový test. Takhle je to navíc jednodušší pro učitele ve dvou ohledech:
a) nemusí vymýšlet věty a překládat je do češtiny
b) je časově daleko snesitelnější v textovém editoru vytučnit úseky, jež se mají vynechat a poté již jen dát nahradit všechny tučné znaky podtržítkem nebo dvěma tečkami, české překlady vynechaných pasáží si pak jenom tužkou načrtnete do mezer