storyville: krátké příběhy s idiomy
Storyville je relativně nový přírůstek v mém arzenálu textů pro práci v hodinách. Je výsledkem dlouhodobého pilování nápadů, jak nejlépe vyučovat frázová slovesa, idiomy, linking words a jiná ustálená spojení dodávající angličtině onu příchuť, která jí v podání českých studentů téměř bez výjimky chybí.
Klasické vyučování těchto zásadních součástí lexikonu angličtiny pomocí krátkých rádobyilustrativních příkladových vět (when I said I had known all along, Terrence flew off the handle) mně odpuzovalo odjakživa, dlouho mě ale nenapadala lepší alternativa. Pak jsem začal experimentovat s delšími úseky textu než je jenom příkladová věta a postupem času jsem dospěl k formě tzv. vignettes (mini-stories), textů o délce zhruba jednoho odstavce, někdy kratšího, jindy delšího, vždy ale tvořícího jakýsi, i samostatně fungující, výsek delšího příběhu.
——————
Storyville se tváří jako doplňovačka a v první fázi jí také je: studenti obdrží list s jednou až pěti vignettes, ve kterých jsou vynechány idiomatické obraty, jejichž abecední seznam mají k dispozici v rámečku na téže stránce. V seznamu jsou všechny obraty v základním tvaru, studenti je tedy musí nejenom zařadit, ale též uvést v odpovídající formě (trpný rod, správný čas etc.). Jakkoli jsou navenek tato spojení středobodem celého cvičení, neustále v hodinách zdůrazňuji, že studenti musí svou pozornost věnovat všem zvýrazněným pasážím v textu, což zdaleka nejsou jenom tato idiomatická spojení. Jinak bychom skončili u tradičního “učení slovíček”.
Vignette vybírám a edituju na základě toho, že obsahuje některý z hledaných prvků, tedy frázové sloveso, idiom nebo linking word/phrase. Co je zajímavé, texty, na které takto narazím, mají tendenci těchto prvků obsahovat více najednou, a tak se nakonec v některé vignette vyskytnou i čtyři nebo pět těchto obratů, což je samozřejmě dobře.
V první verzi jsem se snažil storyville dělit do kategorií: jedny se zabývaly idiomy, druhé linking words etc. Brzy se ale jasně ukázalo, že to není udržitelný postup, přece jenom není moc časté aby se v jednom odstavečku nacházelo více frázových sloves nebo větší počet idiomů. Ve většině vignettes se nicméně přirozeně vyskytuje několik prvků ze všech kategorií, v počtu jež je přímo ideální. Všechny kategorie jsem tedy sloučil do jedné, a voilá, storyville bylo na světě, k potěšení mému a nikoho jiného.
opening class
Storyville se od klasické doplňovačky liší ještě v jednom důležitém ohledu. Jelikož se většinou skládá z většího počtu minipříběhů, je možné, ba doporučuju, provádět inquiry na jednotlivé příběhy v různých fázích hodiny (v programu pro tento přístup používám zkratku sprinkle). Tato aktivita svou omezenou délkou (inquiry na jednu vignette máte za sebou během minutky nebo dvou) volá po použití jako sandwich mezi dvěma podstatnějšími činnostmi. Také point-outy na tyto vignettes můžete vzápětí zajímavě zařazovat do programu
— vignette_2 inquiry
— other activities
— point-out vignette_2 + inquiry vignette_1
— other activities
— point-out vignette_1 + a.t. vignette_2
— other activities
— a.t. vignette_1
Jak vyplývá i z výše uvedeného příkladu, při inquiry doporučuju nezačínat první vignette, studenty zaskočte otázkou z jiného příběhu, a to opět otázkou zprostřed děje a z pozice nějaké postavy. Works like a charm ;-)
Po úspěšném zvládnutí této fáze rozdáte/rozešlete kompletní verzi všech vignettes, ve které jsou zvýrazněny všechny zajímavé pasáže textu. Opět tím dáváte najevo, že od studentů čekáte víc než našprtání ustálených obratů v rámečku, i když těm by měli také věnovat nemalou pozornost.
follow-ups
V dalších hodinách se k jednotlivým příběhům průběžně vracejte, jak klasickým a.t., tak i spin-offs, kterých se díky množství postav nabízí celá řada, neuškodí ani orientační point-out doplněných kousků (gapfills), tedy idiomů a tak.
summary
1. inquire (sprinkle) + point inn
2. a.t. spin-offs + point gapfills
3. point-out + a.t. (coin toss)