marley bone coach

Možnosti vyprávění textu by se v podstatě daly shrnout do pár bodů (ty jsme už zmínili dříve) a dvou základních kategorií: vyprávění jako takové a rozhovor pomocí otázek. U všech nicméně musí platit základní předpoklad. Ten zní, že v žádném případě nesmí jít o zabíjení času, kterým bývají mnohé rádoby sofistikované komplikované postupy vyžadující fyzické přesuny studentů po třídě. Tyto manévry zastírají prázdnotu takové činnosti, kde samotná kvalita vyjadřování zůstává až v pozadí. Studenti nad sebou musí cítit bič a v sobě potřebu zkoušet, jak na tom se schopností se anglicky vyjádřit opravdu jsou.

——————

Rozhodování o tom jak přesně by vyprávění mělo probíhat, může hodně oživit element náhody, třeba hod mincí. Studenti preferují, když jim náhoda jasně stanoví, jakým způsobem mají postupovat. Je to svým způsobem více vzrušující, než když jim učitel řekne “nějak si to převykládejte, to jedno jak”.

Předpokládám, že mincí u sebe mají studenti vždy dostatek. Každá dvojice si před vyprávěním svou mincí hodí třikrát, přičemž každý hod ukáže na rozcestníku na jednu ze dvou protichůdných možností

HEAD / TAIL
que / rec
me / he
now / then

que/rec, tedy question / recount
■ Rozhoduje, zda bude debata probíhat stylem otázka-odpověď nebo prostým vyprávěním
■ Tvorba otázek je jedním z největších strašáků zdejších studentů, proto je třeba se na tuto oblast soustředit
■ Vyprávění zase vyžaduje několikaminutové soustředění, navazování vět a myšlenek na sebe a ne jenom střílení krátkých primitivních obratů.

me/he, tedy ich-forma / popis toho co se stalo třetí osobě
■ V ich-formě mluvíte buď za vypravěče děje (pokud je článek přímo podán v první osobě, pak se vlastně blížíte tomu, jak v originále zní) nebo za hlavní postavu (jednoho dne jsem vstal a…)
■ V er-formě pak vyprávíte příběh jiného člověka. Bavíte se tím pádem o třetí osobě a měli byste průběžně dávat najevo, že si nejste úplně jisti její motivaci či pozadím některých jejích činů a musíte tedy často hádat a domýšlet si informace.
■ K naznačení nejistoty a dohadů se hodí obraty se seem (the skunk seems to be eating Sidney’s food), may (why didn’t he move? — well, he may have been afraid that the skunk would…) Nebo třeba I guess (I don’t know why he got irritated so easily, he was having a bad day, I guess), apparently a podobně

now/then, tedy přímý přenos událostí / popis dějů minulých
■ Popis dějů minulých je přednastavená hodnota, tímto způsobem probíhá většina recalls
■ Přínosné je toto vyprávění v tom, že si studenti musí zvyknout na minulé tvary sloves. Pravdou ale zároveň je, že v takovémto časovém rámci nedojde řada na spoustu jiných zásadních časů, gramatických jevů a konstrukcí (čas přítomný průběhový, časy předpřítomné, had better, why don’t I…)
■ Proto je tu možnost LIVE (now). Ta spočívá v představě, že buďto jedna z postav (ich forma) nebo pozorovatel u sebe má mobilní telefon a průběh děje popisuje tak, jak se odvíjí před jeho očima (pokud se děj skládá z několika časově oddělených částí, popisuje každou z nich jako oddělený minipříběh, jehož je součástí)
■ U tohoto druhu vyprávění je nutné spoléhat se na vstřícnost studentů v tom, že se budou stoprocentně držet v daném časovém rámci. Že pokud jim vyjde option LIVE, pak do svého výkladu začlení projekce do budoucna (this is going to be interesting) a jiné informace navíc, to proto aby si procvičili určité slovesné formy (something’s making a lot of noise, it has been walking around for a couple minutes and I haven’t figured out what it is yet). Pokud nebudou chtít, tak je těžko donutíte.

příklady

Ideální je samozřejmě pracovat ve dvojicích, kdy se žádný student nemůže dost dobře ulejvat, ale některé možnosti vyprávění a hlavně pak dotazování se hodí i pro trojice. Prozatím nicméně předpokládejme studenty pracující ve dvojicích a pojďme si projít zajímavější z možností převyprávění (aplikované na úsek, kdy je Sidney náhle probuzen v parku pro něj zatím neznámým tvorem)

REC – HE – PAST
Vyprávění v minulém čase z pohledu třetí osoby

Sidney woke up in the middle of the night. Something had woken him up and he wondered what it was. It wasn’t the police. A policeman would talk to him and tell him to wake up. Judging by the sound, it must have been a small animal…

■ Tohle je nejpřímočařejší typ vyprávění. Studenti si musí dávat pozor hlavně na souslednost časovou včetně vyjádření budoucnosti pomocí would a was going to, zapeklité minulé tvary sloves jako fall-feel-take-break-etc. A snažit se používat i čas předminulý a minulý průběhový, kde je potřeba

————————–

REC – ME – PAST
Vyprávění v minulém čase z pohledu účastníka děje

I woke up in the middle of the night because I heard a very strange noise. I had only been sleeping for a few minutes. Something was walking towards me and it didn’t look like it was very big. But I still couldn’t tell what it was until it jumped on on the bench next to me. Then I knew what it was…

■ Takto je v podstatě podán původní text, proto by si jej studenti mohli osvěžit snahou nedržet se tohoto znění, a naopak rozvíjet dál některé náznaky a vymýšlet zajímavé odbočky. Co se gramatiky týče, platí totéž co u předchozí možnosti

————————–

QUE – ME – LIVE
dotazy na aktuálního účastníka děje

hey Sidney, what are you doing? — well, I’m sleeping, actually
where are you sleeping? In a hotel? — no, I’m outdoors, in a park
have you been sleeping long? — not too long, I’ve just been woken up
are you lying on the ground? — no, there’s a table here and that’s where I am, on the table
are you alone? — I was until now
who else is there with you? — there’s something walking around here
what is it? — I haven’t seen it yet, it’s too dark, but it’s making a lot of noise
what if it’s a wolf? — no, this is not big enough to be a wolf. wait, it has just jumped up on the bench, it’s a skunk!
what is it doing? — it seems to be looking for food
do you have any food with you? — yeah, there’s some in my rucksack
what are you going to do if it starts eating the food? — probably nothing, you know what those animals do when they get scared

■ Jeden ze studentů je účastníkem děje, v prvním sledu asi hlavním, tedy Sidneym (posléze se osvědčí i role skunka nebo krátký rozhovor s netopýrem). Druhý se jej přes mobil ptá, co se s ním zrovna děje. Je naprosto nezbytné, aby studenti byli schopni používat čas přítomný průběhový, ale také předpřítomný (pro události, které právě nastaly), a velmi důležitý je i čas předpřítomný průběhový (pro otázky začínající how long a odpovědi vyjadřující jak dlouho už nějaký děj probíhá; studenti by si tyto typy vět měli do vyprávění sami přidávat, aby nevyšli ze cviku); zároveň se hodnotí občasný výhled do budoucna pomocí be going to nebo will nebo přítomného průběhového času). No a samozřejmě velkým kamenem úrazu jsou otázky, zvláště v kombinacemi s nezvyklými časy se kterými se zde studenti budou potýkat

————————–

QUE – HE – LIVE
Dotazy na aktuálního pozorovatele děje

What’s Sidney doing? — He seems to be sleeping.
Is he in a bed? — No, he’s in a park and he’s lying on a table there.
Why didn’t he check into a hotel? There must be a lot of hotels in Branson. — I don’t know, I guess he doesn’t have enough money to stay in a hotel…

■ Totéž jako v předchozím typu, jenom zde dojde více využití třetí osoba, does, na tu by si studenti měli také zvyknout

————————–

REC – ME – LIVE
Vyprávění v přítomnosti z pohledu účastníka děje

So I’m lying on this table in a park. I’ve been visiting the Ozarks the past few days. I’ve seen Marvel Cave and loved it but I’m not going to spend my money on hotel rooms and I’m leaving tomorrow morning anyway… I’ll be happy if I can get a few hours’ sleep. I’m a little worried that I may get woken up by the police because they don’t like people sleeping in parks so… Wait, there’s a strange noise. And again. What could that be? It’s not too loud, it must be some kind of a small animal, I guess. I wonder what it is… Wow, it’s a skunk, it has just jumped up on the bench and it is looking for something

■ Vyprávění v přítomném čase, souvislý popis toho co právě děláte (jako Sidney), co vidíte a co se vám děje. Časy stejné jako u předchozích dvou příkladů, rozdílný je typ vyprávění, kde se cení návaznost jednotlivých myšlenek na sebe pomocí linking words: even though, but then, still, anyway, actually, you see etc.

verze pro méně pokročilé studenty

Méně pokročilí studenti jakékoli vyprávění rozbíhají jen s velkými potížemi a navíc mají tendenci snáze kolabovat při prvním zaseknutí. Na vině je podle nich to, že je “nic nenapadá ani česky natož anglicky”. Ve skutečnosti je na vině jejich dojem, že neumí přeložit nic z toho, co je česky napadá. Tudíž mlčí. Přitom s těmi samými obraty a větami by se byli schopni vypořádat, pokud by neměli na výběr. Proto jim můžete příležitostně vyjít vstříc a nabídnout ještě jednu jednodušší možnost. Ta spočívá v překladu českých vět předkládaných jejich kolegy.

Převyprávění příběhu by pak probíhalo tím způsobem, že jeden z dvojice (či trojice až čtveřice) studentů nahlas vypráví obsah článku česky a ostatní překládají co nejrychleji do angličtiny. Česky mluvící jedinec má za úkol nebrat příliš na vědomí jazyková omezení svých kolegů, neosekávat svůj projev na to, co by on sám byl schopen překládat, nýbrž prostě bez většího zvažování podat obsah příběhu a nechat své kolegy se topit. Ti celou tuto aktivitu vnímají jako velkou challenge a snaží se přeložit co možná nejvíce z toho, co jim jejich spolužák předkládá. Není bez zajímavosti, že i ty zdánlivě nejjednodušší věty v sobě nesou zárodky velkých tradičních chyb

Sidney spal v parku na stole … slept
vzbudilo ho nějaké malé zvíře … was woken up by / a small animal
nevěděl co to je … what it was
dokud to nevyskočilo na lavičku … until it jumped
ukázalo se, že je to skunk … it turned out that it was

Totéž lze aplikovat i na dotazování: nejdříve zazní otázka v češtině (ta překlene onu zakletou zónu, kde nikoho nemůže napadnout, na co by se mohl zeptat), vzápětí tatáž otázka v angličtině a nakonec odpověď, ta zrovna anglicky. V případě trojic máme k dispozici ideální počet účastníků, u dvojic pak student který přijde s otázkou v češtině nakonec na tutéž otázku odpovídá anglicky, jeho kolega má za úkol pouze přeložit otázku do angličtiny

Tato možnost by ale měla být i samotnými studenty vnímána jako vstřícné gesto z vaší strany, na které přichází řada jen výjimečně. Od překladů tu máme celou řadu různých testů, dalších není zapotřebí. Naopak je nutné se naučit v angličtině souvisleji vyjadřovat.