fill-out: doplňovačka
Doplňovačky jsou velkým oživením výuky. Pracovat se s nimi dá různě a mnohé zdánlivě logické přístupy bohužel nenaplní zcela jejich potenciál. Je také dobré si uvědomit, že samotné doplnění textu je pouze první (zábavná, avšak poměrně zanedbatelná) fáze práce s ním. Cílem práce s doplňovačkou určitě není pouhé zprostředkování správného řešení a vysvětlení gapfills, tedy slov jež se do mezer doplňují.
Gapfills jsou sice vybírána tak, aby doplňování bylo na jedné straně zábavné, ale zároveň ne zcela snadné (shrnuto do anglického adjektiva challenging), jedná se tedy o důležité součásti textu. Jejich důležitost ale nepřesahuje důležitost ostatních spojení, která studenti najdou zvýrazněné v kompletní verzi textu (tu obdrží po potvrzení správnosti verze doplněné).
Až po kontrole správného doplnění mezer a první inquiry totiž začíná skutečná práce s článkem, kdy se od studentů očekává jak přehrání scény, pokud možno za použití zvýrazněných obratů, tak i improvizační aktivity jako rozhovory s postavami, popis děje pomocí reporting verbs, monology jednotlivých postav popisující děj v přímém přenosu apod.
——————
Většina doplňovaček, které používám, jsou úseky z filmových scénářů nebo úryvky sitcomů. To proto, že právě zde se nachází vynikající angličtina, na kterou studenti určitě nenarazí v učebnicích. Pro jednoho učitele navíc není snadné text na bázi dialogu studentům v první fázi zprostředkovat nějakým zajímavým způsobem (přednes dialogu pomocí změněného hlasu se mi jeví jako hodně okrajová možnost). Doplňovačka tím pádem působí jako optimální cesta, jak text uvést do povědomí studentů.
Další možností uvedení konverzačně laděného textu (vedle doplňovaček) je tzv. 2s, kdy se studenti s textem seznamují až v hodině a je jim poskytnuto poměrně málo času na jeho přípravu. Brzy nato už mají dotyčnou scénu přehrát, v lepším případě svým spolužákům u stolu, v horším pak před celou třídou. Smysl? Občas je dobré studenty vystavit stresové situaci, aby si uvědomili, jak důležité je přenést to velké množství průběžně nabývaných poznatků do centra aktivní znalosti, aby je měli neustále takříkajíc on the tips of their tongues.
Prvním krokem při uvedení fill-out doplňovačky je samozřejmě její rozdání nebo rozeslání studentům a poskytnutí času na domácí práci s ní, řekněme tři dny až týden. Spolu s textem rozdejte i klíčová slova. Dalším vstřícným krokem z mé strany bývá umístění interaktivní verze každé doplňovačky na webovou stránku, kde si studenti mohou ověřit, zda text doplnili správně. V hodině se pak už nemusíme zdržovat porovnáváním správnosti vyplněných míst. Předpokládá se, že každý student se s cvičením popral online.
opening class
Jak začít práci s fill-outem byl problém, s nímž jsem bojoval poměrně dlouho. Všechny zřejmé možnosti měly své mouchy, od společného doplnění v hodině (kdy jsem text četl a studenti doplňovali slova do mezer, u kterých jsem se vždy zastavil) až po nečekané úvodní a.t. (kdy jsem předpokládal znalost textu u všech studentů a jistotu, že vše vyplnili správně).
Zatím nejlépe se mi jako úvodní krok osvědčilo inquiry, kdy u studentů sice předpokládám znalost textu (ale pokud někdo text z jakéhokoli důvodu nezná, může jen tiše naslouchat) a jistotu správného vyplnění (což řeším vystavením interaktivní verze na své webové stránce, aby si studenti mohli své tipy ověřit)
Stejně jako recall ve smyslu návratu k textu z minulé hodiny (viz article), tak i zde inquiry volá po zajímavé úvodní otázce. Studenti by neměli mít tušení, k čemu se vlastně schyluje. Potěšení z toho, že jim to po chvilce došlo, vás v případě správně volených follow-up questions úspěšně dovede až do konce této aktivity. Na konci inquiry (nebo po nějakém sandwichi) projeďte ještě point-out (pokud tak učiníte ihned po inquiry, řekněte studentům, ať obrátí listy s doplňovačkou, aby do nich nemohli nahlížet).
——————
Občas přihoďte k nějaké doplňovačce recount hints, ve kterých se můžete mimo jiné soustředit na reporting verbs, slovesa, která popisují jak člověk mluví. Studenti by kromě přehrání dialogu měli mít schopnost popsat, co se děje, bez uchylování se k přímé řeči. K tomu účelu slouží slovesa a spojení jako wonder, assure, fill sb in on st, repeat, point out, suggest, disapprove, insult, figure, make it clear that… a mnoho dalších, a také přídavná jména popisující emocionální rozložení studenta jako amazed, disappointed, comfortable nebo třeba confident.
Inquiry by mělo proběhnout zkraje hodiny, aby si studenti v jejím dalším průběhu ještě stihli střihnout interview s účastníky děje. Pokud budou pracovat ve dvojicích, pak by měla proběhnout dvě interview, každé s jednou z obou postav, přičemž samozřejmě by pokaždé tazatelem byl jiný z dvojice
follow-ups
next class (2): další hodinu bych otevřel opět point-outem a pokud se do minulé hodiny nevešly improvizované interview, pak bych je uvedl v této hodině. Pokud ano, pak bych nechal studenty provést recount (popis děje a emocí účastníků pomocí reporting verbs)
next class (3): třetí hodinu v pořadí bych vyhradil důkladně provedeným re-enactments, přehrání scén (lze využít keywords). klíčová slova jsou u dialogovek řešena tak, že jedna postava sleduje pouze vytučněné pasáže a druhá nevytučněné. Před re-enactment si studenti můžou klíčová slova proletět v češtině, aby se pak při samotném vyprávění nezadrhávali (“takže tady Ross říká, že mu ten sandwich dělá sestra a že mu hrozně chutná a ten profesor mu jakože vysvětluje, že by se měl chovat jinak a on mu na to zase říká, že…“)
——————
Pokud máte čas a vycítíte, že studenti mají chuť na pořádně provedený re-enactment, pak se nabízejí tyto čtyři po sobě jdoucí kroky:
1. re-enact: po průletu klíčových slov první důkladný pokus o přehrání scény; ihned vzápětí následuje…
2. check bold: kontrola zvýrazněných pasáží textu, studenti si uvědomí, které obraty by se jim při přehrávání byly bývaly hodily, jenomže si na ně nevzpomněli
3. interview with 2 char’s: dva rozhovory (pokaždé se ptá jiný z dvojice) s postavami z dialogu, nemusí jít nutně o dvě hlavní postavy; tento krok má funkci sandwiche, aby se lekce z “check bold” zasunula v paměti trochu dál
4. switch re-enact: opětovné přehrání scény, tentokrát s prohozenými rolemi a snahou využít znalostí nabytých v průběhu check bold
K příběhu se lze (ba mělo by se) v dalších hodinách ještě vrátit, dobrou příležitostí je uvedení dalšího dílu, kdy re-enactment můžete vsunout mezi úvodní inquiry tohoto nového dílu a jeho následný point-out
summary
* post fill-out on web
1. inquire + point/recount hints + a.t. interview?
2. point out + a.t. interview?
3. re-enact (incl. check bold, interview)