struktura hodiny
V několika následujících kapitolkách se pokusím popsat, jak vypadá struktura mých hodin, vysvětlit jak obvykle hodiny rozjíždím, jakým způsobem do programu vkládám jednotlivé fáze práce s hlavní součástí hodiny (obvykle nový článek) a také jak bych si představoval, by hodiny měly končit (ač mě samotnému se to dlouhodobě nedaří). Pokusím se i odhadnout, jak dlouho by měly jednotlivé bloky trvat, jaké druhy aktivit by se měly střídat a jaké by neopak neměly následovat jedna po druhé.
Je určitě velký rozdíl mezi vedením 45-minutové a 90-minutové hodiny. Osobně jsem zvyklý vést dvouhodinovky a budu tedy spíše odhadovat, kolik aktivit se dá do kratšího časového úseku vměstnat. Nicméně určité principy řazení aktivit platí za všech okolností a na ty se zde budu snažit poukázat.
jak rozjet hodinu
Nejenom při tomto stylu výuky je potřeba každou hodinu otvírat dotazem any questions? povzbuzujte studenty k tomu aby se ptali, a to nikoli s bušícím srdcem člověka, který se odvážil provést něco neslýchaného, ale prostě proto, že od toho tam jste. Osobně vycházím z jednoduché premisy: student, který neví, na co se zeptat, se buď nepřipravil na hodinu, neprošel si posledně rozdané či rozeslané materiály, nemá zájem se v angličtině zlepšovat, nebo je génius.
Úvod hodiny je speciální také v tom, že studenti vám v těchto prvních minutách, a jenom v nich, budou věnovat dostatečnou pozornost při činnostech, které by je na konci hodiny už nezaujaly. Právě na začátku jim tedy v různých intrech naservírujte co nejvíce nových informací (slovní zásobu k novým textům a testům na něž přijde řada později v hodině) a v point-outech připomeňte nejpodstatnější probrané jevy (jejichž používání od nich později v hodině budete očekávat při různých a.t. aktivitách).
Pokud se tedy chystáte uvést nový text nebo test, což by mělo být součástí téměř každé hodiny, ihned na začátku seznamte studenty s novou slovní zásobou. Pozdější přednes textu nebo průběh testu tak nebude narušován nechápavými pohledy a dotazy na neznámá slovíčka.
——————
Ve svém kursu mám nicméně na úplný úplný začátek hodiny přichystány jiné aktivity. To má spojitost s tím, že ve třídě sedím půl hodiny předem a dolaďuju program. Doba mezi tím, kdy do třídy přijde první student a než dorazí poslední, bývá zhruba dvacet minut. Těchto dvacet minut chci vyplnit smysluplnou činností (viz níže). Co se pamatuju, ve škole přichází učitel do třídy jako poslední a tato nutnost tedy odpadá.
Každopádně nezaškodí studenty trochu rozehřát krátkými větami na překlad. Studenti pracují ve dvojicích nebo větších skupinkách, nikdo je neznámkuje a navíc mají možnost kontroly správnosti svých překladů. Jim samotným takový rozjezd hodiny nebývá proti srsti, vy sami letmým odposlechem zjišťujete, kdo z nich dělá pokroky a kdo ne. A pokud chcete mít pár minut na začátku hodiny čas na, řekněme, popsání tabule novými slůvky, pak oceníte, že studenti po tuto dobu pracují ve skupinkách.
K tomuto bohulibému účelu mi slouží kompendium testů, které jsem si postupně v průběhu let vytvořil a které sestává z několika souborů krátkých vět vždy pro určitou úroveň angličtiny. Nazývám je nepříliš přátelsky psych-outs a pokud to s jejich používáním nebudete přehánět, ukáží se být velmi dobrým společníkem jak při rozbíhání hodiny, tak i v momentech, kdy se vám nechce příliš mluvit a rozhodnete se toto břemeno svalit na studenty.