marley bone coach

Interviews jsou fiktivní rozhovory se zajímavými lidmi, a to jak smyšlenými postavami (Archie Jones z románu “White Teeth” britské spisovatelky Zadie Smith), tak i skutečnými (the Great Zucchini, zajímavá postava amatérského kouzelníka z Washingtonu, o němž jsem se dočetl v Washington Post). Jeden díl interview se skládá zhruba ze šesti dotazů a jednoodstavečkových odpovědí na každý z nich. Každý jednotlivý dotaz by v ideálním případě měl být delší než jenom “What happened?”, aby se studenti (kteří mají za úkol je přeložit z češtiny a sami předkládat) cítili více jako součást celé aktivity.

Vychází se z následující situace: studenti jsou povoláním reportéři, zaměstnanci nemilosrdného magnáta jménem Rupert (Rupert Murdoch, pochopitelně), který je všechny posílá na tiskovou konferenci, na níž bude na jejich dotazy odpovídat zajímavý člověk jménem (v našem případě Archie Jones). Úkolem studentů je zaprvé položit dotaz, aby Rupert o této osobě zjistil, co zjistit potřebuje, pozorně poslouchat odpovědi na veškeré dotazy, a je-li čas, pak si dělat poznámky. Rupert několikrát před započetím tiskové konference zdůrazní, že chystá o této osobnosti článek do dalšího čísla nějakého časopisu. Zároveň ale důrazně upozorní na skutečnost, že času není nazbyt a od svých reportérů očekává víc než pouhé sdělení odposlechnutých informací. Očekává jejich podání v natolik kvalitní a bohaté angličtině, aby se tato bez dalších úprav dala zrovna tisknout.

Ve skutečnosti je situace až natolik extrémní, že informace mají pro Ruperta hodnotu absolutně nulovou. Dobrá angličtina je to jediné co ho zajímá. Sdělení typu

Anthony J. Flea doesn’t work right now but he is very rich, he has $76,456,502, but he isn’t happy

reportérovi na slávu nezadělá. Rupert jej odbude pohrdavým mávnutím ruky a slovy “Whatever. Next.” Nebo tak podobně

Na druhé straně informace podaná takto

Mr Flea has become incredibly rich in the past few months, and he achieved it without having to work. Still, he doesn’t consider himself a happy person…

mu zachrání práci. Rupert Murdoch totiž potřebuje snížit množství reportérů, kteří pro něj pracují a ze všech skupin (párů), které poslal na tiskovou konferenci, zůstane nakonec jediná–samozřejmě ta, která předvedla nejlepší výkon. Ostatní budou nemilosrdně vyhozeni na dlažbu

——————

jaká je role učitele?

příprava

a) sepsat zajímavé interview včetně otázek

b) vytvořit kartičky s otázkami v češtině a nápovědou pro překlad (obtížná slovní zásoba)

c) naučit se své odpovědi do takové míry, aby v zájmu přirozeného průběhu tiskové konference nahlížel do textu co možná nejméně

v hodině

d) v roli Ruperta Murdocha vysvětlit studentům (respektive reportérům, a tedy svým zaměstnancům) na jakou tiskovou konferenci půjdou a co by tam zhruba měli zjistit (následuje nějaký krátký sandwich)

e) rozdat kartičky s českými otázkami (každé skupince jednu nebo podle potřeby) a rychle obíhat studenty s radami a tipy, jak si s překladem poradit

f) v roli celebrity na tiskové konferenci zodpovědět co nejpřirozeněji všechny dotazy (včetně dotazů dodatečných, pokud reportéři mají zájem se zeptat); pokud se zdá, že se studenti příliš nechytali, pak je možné provést ještě inquiry (i wonder if you caught all the information…)

g) nechat studenty si poznatky z konference převyprávět mezi sebou, průběžně se zastavovat u jednotlivých stolů a odpovídat na dotazy jednotlivých studentů, což je v jejich vlastním zájmu (následuje opět sandwich)

h) opět v roli Ruperta Murdocha vyvolávat skupiny/dvojice jednu po druhé a nechávat si vyprávět poznatky z tiskovky, dobrou angličtinu oceňovat body, špatnou a primitivní ostentativně odbývat

smyslem interviews je

a) zapojit studenty do děje už při úvodním přednesu textu

b) absencí delšího intra a neposkytnutím keywords zvýšit nutnost pozorného poslechu, poznámek a následné spolupráce

c) závěrečným soutěžením vnést do hodiny trochu vzrušení, není lepší závěr hodiny než faux-soupeření studentů mezi sebou, ve kterém se jeho účastníci opravdu vyžívají

Studenti tedy v průběhu tiskové konference kladou učiteli/celebritě předem připravené dotazy, které krátce předtím obdrží v češtině spolu s nápovědou. Na přípravu svého dotazu má každá skupina/dvojice minutku (každá skupina má v průměru jeden dotaz), lístečky s očíslovanými otázkami se rozdávají namátkově, ani učitel tedy neví, odkud přijde další dotaz.

——————

Na rozdíl od všech ostatních textů zde nedávám k dispozici klíčová slova, což z této aktivity činí ještě větší challenge. Po úvodním brumlání a nevěřícném kroucení hlavou ze sebe nicméně studenti pokaždé dostanou výborné výkony. Výborný výkon by měli podat i při samotném vznášení dotazů. Žádné přerývané čtení otázky ze sešitu, kam si předtím napsali proškrtaný překlad. Žádné “už jako? už se jako máme ptát? takže moment, jak to tam bylo, ukaž, kde je ten papír…“, když přijde na řadu jejich dotaz. Vy jim v tomto také vycházejte vstříc a dávejte najevo, kdy vaše odpověď končí (“well? next question?” pokud to studentům jasné není), jinak u každé otázky je pořadové číslo usnadňující orientaci.

Snahou učitele je nedat studentům při tiskovce příliš mnoho času na dělání poznámek. Při svých odpovědích by sice měl použít všechny zajímavé obraty z připravených odpovědí, hlavně by ale měl působit přirozeně a do textu nahlížet jen výjimečně. Výsledkem bývají odpovědi, jež jsou výrazně delší než původně sepsané verze.

Přirozenost je of the essence. Při samotné tiskovce byste měli sáhnout hluboko do svého arzenálu teatrálních kousků, zanedbávat byste neměli ani řeč těla, koneckonců se jedná o hlubokou osobní výpověď velmi výjimečného člověka ;-)

opening class

“Hello, losers” bývá můj (tedy Rupertův) úvodní pozdrav, po němž následuje hromadné zasténání osazenstva třídy. Ano, Rupert is back.

Hello, losers. Yeah, I’m back. Anyway, there’s an interesting guy in town, and I’d like to know more about what makes him tick. In fact, he’s having a press conference in about twenty minutes and I want you all to go there and hear what he has to say. I’m particularly hoping you can ask him about…

Následuje co možná nejkratší úvod k tomu co studenti uslyší. Krátký proto, že smysl této aktivity spočívá do značné míry v tom, že při tiskové konferenci by studenti měli slyšet většinu informací i zajímavých obratů poprvé. Úvod je čistě od toho, abyste uvedli těžkou slovní zásobu, přičemž celý text interview je sepsán tak, aby nové slovní zásoby bylo co možná nejméně a aby tedy studenti mohli svou pozornost soustředit výhradně na zajímavou angličtinu.

——————

Po nějakém teacher-talk rozdáte kartičky s otázkami (očíslovanými), dáte studentům minutu na přípravu, během níž budete pobíhat kolem a radit jak na to. Pak sednete na vyvýšené místo nebo se postavíte před třídu a představíte se

Hi. My name is (Potato-Head Rooney) and I’m here for the press conference. You will be allowed to ask me (number) questions and i understand that later on Mr. Murdoch will be interested to hear what you have learned about me. Well, what is your first question?

Pokud je otázek a odpovědí hodně, rozdělte press conference na dvě poloviny, po ukončení každé z nichž si studenti rychle v párech povyprávějí o tom, co právě slyšeli a udělají si případné další poznámky. Podotkněte, že toto vybavování si informací nemá probíhat lineárně, od první odpovědi k poslední, nýbrž spíše chaoticky, podle toho na jakou informaci si studenti zrovna vzpomenou (to proto, aby všichni studenti ve třídě neříkali totéž, to bývá demotivující).

Jestliže vycítíte, že text byl pro studenty hodně náročný a že občas nestíhali, můžete po skončení press conference zařadit namísto a.t. vaši vlastní inquiry

Thank you very much for your questions. Anyway, I could tell that some of you weren’t quite following me so why don’t I ask you questions to make sure you know what to report to Mr. Murdoch…

V takovém případě by a.t. mělo proběhnout vzápětí nebo o chvíli později, třeba i bezprostředně před Rupert-Time

——————

Rupert-Time je ideální zařadit na samotný závěr hodiny, posledních zhruba sedm minut. “hello losers,” samozřejmě, jako úvod, pak opět zdůraznit, že vás nezajímají informace ale způsob jejich podání.

Keep in mind that plain information is not enough. I need you to use good English, too. Ok? Well, let’s get started. Table one, what have you got to say?

Na tabuli přiřadit každému stolu číslo či jiný symbol a pak už jenom sbírat a hodnotit informace, které se k vám ze třídy linou. Udělujte bod, tedy čárku na tabuli, za hezky podanou informaci, za mimořádně zajímavé věty i více bodů, studenti si aspoň dělají více jasno v tom, co vlastně na jejich angličtině oceňujete. Na výsledku nakonec pochopitelně vůbec nesejde, cesta je cílem. Buďte záměrně nespravedliví a krutí, utínejte studenty pokud produkují dlouhé pauzy (“Next!”), tvařte se znechuceně při primitivních projevech a naopak nešetřte body, když vidíte snahu se vyjádřit tak, jak si představujete nebo dokonce snahu používat zajímavé obraty pocházející z jiných probraných textů.

Ve chvíli, kdy studentům dojdou informace, se začnete sami ptát nebo nadhazovat témata, na něž ještě nedošla řada

hey, didn’t that guy get into some kind of trouble with cops?

A takto hodina dokráčí do svého konce. Pokud budou studenti od začátku mimořádně clueless, můžete jim pomoct tím, že na tabuli napíšete guide.

follow-ups

next class (2): další hodinu proběhne recall. Studenti text stále nemají, ale vybaví si jej poměrně dobře. Je zajímavé, že studenti často fungují při recall lépe u textů, které nemají k dispozici než u těch, které jim již byly rozdány/rozeslány. Že by je bavila ta challenge? Snažte se opět použít co nejvíce inn z původní/tiskové verze interview, protože…

po hodině rozdáte nebo rozešlete fill-long původní tiskové verze interview včetně otázek v angličtině. Jelikož interview bývají často delší (a navíc při samotném průběhu vás napadne spousta věcí, které do už hotového textu dodatečně vložíte a tím jej ještě více nafouknete), rozděluju doplňovačku na dvě stránky, z nichž každou probíráme v jiné hodině. Jinak se jedná o klasický fill-long s českou nápovědou při doplňování, který výborně funguje jako sandwich vložený mezi dvě fáze práce s nějakým textem.

next class (3): ještě ne doplňovačku, zatím jenom a.t., buď jako popis toho, o čem ten člověk mluvil (so apparently, this Archie guy was part of the platoon that arrested…) anebo jako interview, kdy jeden ve dvojici je interviewer a druhý (v tomto případě) Archie Jones.

předpokládají se jiné (a častější) otázky, než jaké zazněly při samotné press conference, jako by šlo o úplně jiné interview. mluvení mezi sebou (a.t.) ovšem nechejte na pozdější fázi hodiny, na začátku totiž uveďte point-out, aby studenti věděli, které obraty se jim při vyprávění budou hodit.

next class (4+5): až teď během dvou hodin doplňte fill-long. Ten se jako aktivita hodí v jakékoli fázi hodiny, tedy pokud není obklopen jinými testy nebo doplňovačkami. Především jej využijete tehdy, když už sami mluvíte moc dlouho a vidíte, že studentům se do samostatné konverzace taky příliš nechce.

a jelikož interviews bývají velmi hodnotné texty co se zajímavé angličtiny týče, určitě bych do některé z následujících hodin ještě jedno a.t. zařadil.

summary

1. intro + do interview (+ a.t. or inquiry) + rupert
2. inquiry + e-mail fill by 1/2
3. point-out + a.t. all
4-5. fill-long