úvod: společné překládání (2)
První možností jak rozjet hodinu, možností, po níž lze sáhnout kdykoli, bylo využití stálých překladových testů. Druhou možností, lepší v tom, že se všichni studenti potýkají se stejnými větami, je překlad testu, který byl v předchozí hodině uveden jako sortie.
2. překlad testu z minule
Mám na mysli test, se kterým se v předchozí hodině studenti potýkali ve formě simultánního překladu (sortie); poté jej obdrželi na domácí překlad a nyní je očekává kontrola a společná analýza větu po větě. Studenti měli za úkol si v klidu všechny věty přeložit podle svých nejlepších schopností a za využití poznámek v sešitech (tam by ovšem neměli být schopni nalézt konkrétní poznámky ke konkrétnímu testu, jelikož sortie probíhá právě tak rychle, aby si studenti jen tak tak stihli uvědomit, v čem udělali chybu, ale už si nestihli správný překlad zapsat).
Na začátku hodiny každopádně studenti mají za úkol porovnat si své překlady mezi sebou. Toto je kruciální součást práce s překladovými cvičeními. Studenti jsou při ní nuceni obhájit své překlady a vysvětlit ostatním, v čem dle jejich soudu udělali chybu, případně uznat svou chybu. Těžko mohou namítat, že něco v hodinách dostatečně dobře nepochopili, když jejich spolužáci tutéž větu přeložili správně a jsou schopni jim vysvětlit, proč má být právě takhle a ne jinak. I tohle je součást znalosti cizího jazyka: schopnost vysvětlit gramatiku pomáhá při chápání dalších jevů, se kterými je student konfrontován.
——————
Každý stůl (případně každá skupina) by měl začít od jiné věty, aby všichni nespustili najednou. To jinak vede k tomu, že po chvíli mluví už jenom jeden stůl, ten který byl u první věty nejsuverénnější a nejhlasitější, a ostatní naslouchají.
Choďte po třídě a dělejte jednotlivým skupinkám tečky k větám, u kterých mají začít a od kterých mají postupovat dál (když dosáhnou poslední věty, tak pokračovat dál zase od první). I v průběhu této skupinové práce se pohybujte mezi skupinkami a pomáhejte jim opravovat vybrané věty a vysvětlovat, proč mají být právě takhle a ne jinak. Je mimochodem dobré se všemi skupinami projet stejné tři čtyři věty, a ty potom při zcela společné analýze přeskočit.
V době kdy se dostanete ke společné korekci jednotlivých vět, by studenti měli mít v hlavách přichystánu sadu dotazů, výsledky porovnávání různých překladů.
Musí u té šestky být předpřítomný? Proč to nejde i s minulým časem?
Já to tedy mám s infinitivem namísto ing tvaru, šlo by to taky?
Proč je tady should a tady zase supposed to?
Což je pro dobrého a schopného učitele pravé požehnání. Navíc ve třídě při následné společné kontrole vznikne jakési jiskření, kdy studenti očekávají, který z nich tu či onu větu přeložil správně a který ne. V takové atmosféře se pracuje hodně dobře, pokud člověk ví, co dělá.
Alternativní překlady jsou ovšem věc zapeklitá: je samozřejmě korektní nabídnout všechny možnosti překladů. Jako většina korektních věcí je ale i tento nápad v určitém směru scestný. Pokud totiž studentovi pro překlad věty “bylo to třeba říct” vedle “it had to be said” a “it needed to be said” nabídnete i “it was necessary to say it”, jak myslíte, že jeho mysl zareaguje? První možnost, “no teda”. Druhá, “no to bych neřekl”. Třetí, “no tak ono to jde i takhle, a výborně, to mi stačí”. Správná angličtina je opět poražena na hlavu.
Jestliže raději začínáte hodinu ostrým střihem a vlastním výkladem (předpokládám, že ve škole se studenty poslušně usazenými v lavicích ve chvíli, kdy učitel vchází do třídy, se tento postup osvědčí víc než v kursu, kam se poslední studenti trousí do třídy ještě deset minut po začátku hodiny), pak se psych-outs dají výborně použít později v průběhu hodiny jako sandwich mezi dvěma mluvícími aktivitami, kdy napomáhají k pročištění krátkodobé paměti studentů.